Martin Prusík z Kozojed (30 let) spolu s Miloslavem Konopáskem ze Slatiny u Chříče (36) absolvovali Šestidenní už před dvěma lety na Slovensku a vloni ve Španělsku. Parťáka měli pokaždé jiného, letos jím byl radobyčický Jan Vašta.

„Obsadili jsme třicáté místo ze 167 klubů, určitě jsme spokojení,“ hlásil po návratu z motocyklové olympiády Martin Prusík.

Jeli jste náročnou soutěž potřetí, můžete porovnávat. Jaká byla trať?
První dvě etapy byly masakr. Rozhodně šlo o nejtěžší a nejtvrdší úseky, bylo 42° C ve stínu a bylo to opravdu těžké. Pak už náročnost polevovala. A překvapilo nás, že pořadatelé připravili vlastně jen jeden klasický enduro test. Všechny ostatní zkoušky měly spíše krosový charakter.

S těžkostmi se během dlouhé soutěže potýká každý. Jak jste na tom byli vy?
Velké havárie se nám naštěstí vyhnuly. Ale problémy jsme si postupně vybrali všichni tři. První den jsem já ohnul přední brzdový kotouč, druhý den Míla vyvařil brzdovou kapalinu,a pak Honza Vašta ohnul zadní brzdový kotouč. Všechno jsme ale stihli dát dohromady bez penalizace. Přitom na opravy je po každé etapě jen patnáct minut. A to je pořádný frmol, musíme v krátkém limitu stihnout vyměnit pneumatiky, filtry a provést všechny další potřebné opravy.

Hlavní pozornost poutají při Šestidenní boje o Světovou trofej. Češi na senzační loňský bronz nenavázali. Měli jste možnost jejich výkony sledovat?
Máme vždycky samozřejmě spoustu práce kolem vlastního týmu, ale potkávali jsme se. Reprezentační výběr měl zdravotní potíže už před závodem a všechno vyvrcholilo zraněním a odstoupením Patrika Markvarta v páté etapě. Na lepší výsledek proto pomýšlet tentokrát nemohli.

Karel Popel