Plzeň – Když předloni Roman Kreuziger uzavřel závodní kariéru na cyklistické profiscéně, vrhl se do práce sportovního ředitele. Ve stáji Bahrain Victorious táhne někdejší excelentní silničář druhou sezonu a pozici jednoho z týmových šéfů si poprvé vyzkouší i na Tour de France. „Na Tour bych měl být v prvním týmovém autě,“ potvrdil Kreuziger, který momentálně tráví čas s rodinou doma v Plzni. Přitom si střihl i roli startéra závodu Aimtec Open Race.

„V rámci cyklomaratonu jsme prezentovali projekt Dám respekt, jehož jsem ambasadorem. Jde o akci k zvýšení ohleduplnosti v silničním provozu, ať už jsme na kole nebo za volantem,“ uvedl mj. vítěz závodů Kolem Švýcarska, Kolem Romandie. Amstel Gold Race a pátý muž Tour de France 2013.

Roman Kreuziger.Roman Kreuziger.Zdroj: Aimtec Open Race

Neměl jste přitom chuť šlápnout zostra do pedálů? Poměřit se s tratí, se soupeři?

Že bych chtěl závodit? To ne. Kvůli tomu jsem přece ukončil závodní kariéru a letos jsem byl na kole asi jen pětkrát. Času není moc, snažím se pohyb skloubit s prací a častěji než kolo proto zařazuji běh.

Závodní váha vám ale viditelně zůstává.

To ano, ale výkonnostně jsem od závodní formy hodně daleko. (úsměv)

Nedávno vám bylo 37 let. Jak jste narozeniny oslavil?

Nijak zvlášť. Přijeli rodiče, ale nic velkého se nedělo. Spíš jsem si předtím užil narozeniny starší dcerky Viktorky, která je má začátkem května.

Od přestupu na pozici sportovního ředitele jste si mimo jiné sliboval i více času na rodinu. Vyplnilo se vaše očekávání?

Je to určitě jiné. Jako závodník jsem byl 200 – 230 dnů mimo domov, teď je to 120 až 140. Ale zato musím zvládnout daleko víc práce. Takže jsem sice doma, ale poměrně dost času trávím na počítači. Člověk si připravuje závody dopředu. Jako závodník se soustředíte na čtyři pět hodin v závodě, kdežto teď jsem v zápřahu daleko víc.

Je vypětí při závodech srovnatelné s tím, co jste prožíval jako jezdec?

Nejste tam sám za sebe jako závodník, máte na starosti skupinu jezdců a musíte jim dávat správné informace. Máte zodpovědnost i za týmový personál, který úkolujete. Říkáte, kde mají být, aby tam byli včas a neudělali nějaký průšvih během přejíždění. Člověk je neustále na telefonu, do toho řešíte průběh závod, věci po závodě, jestli nezrušili let, nezměnily se letenky. Je toho dost

To znamená, že již nyní chystáte přípravu na Tour de France?

Pracujeme na tom už od března, ale spíš od února. Tím, že Gorazd Štangelja (hlavní sportovní ředitel týmu) jede Giro, tak jsme si práci rozdělili s Xavierem Florenziem. On připravuje logistiku, já zbytek.

Z Grand Tour jste si zatím zkusil španělskou Vueltu. Jaká bude vaše úloha na Tour?

Vím, že bych měl být v prvním týmovém autě s tím, že není jasné, jestli budu řídit nebo budu na rádiu. Zatím většinu věcí k Tour jsem vedl já, ale jako hlavní je tam napsaný Štangelja, který má víc zkušeností. Tak uvidíme.

V čem je třítýdenní etapový závod pro sportovního ředitele specifický? Znamená to být na nohou od rána do večera?

Třeba na klasikách v Ardenách jsem byl skoro sám, ostatní sportovní ředitelé se měnili, ale člověk si zvykne. Když uděláte spoustu práce předtím, tak pak při závodě vše běží nějak normálně.

Chodí si k vám závodníci pro radu?

Je znát, že už mě neberou jako v minulé sezoně, kdy jsem byl v týmu nový. Už si mě zařadili a ví, v čem se mnou můžou počítat. Občas chodí. Nebo spíš my je večer obcházíme a zjišťujeme, jak kdo na tom je. Ale rozhodně jsou kluci daleko otevřenější.

Giro víc než nepřízeň počasí, pády a zranění ničí covid. Kvůli pozitivnímu testu opustila peloton řada jezdců včetně superfavorita Remco Evenepoela. Co vy na to?

Už před startem byl covid největším strašákem Gira. Objevil se na klasikách i na Romandii a závodníci neměli strach ani tak o svou formu, ale spíš aby něco nechytli. Není totiž přesně dané, jak v případě pozitivního testu postupovat. Nevíme, jaký má covid dopad na sportovce, na jeho zdraví. A než to bude zřejmé, tak je na týmech, aby vše zodpovědně zvážily.

Růžový trikot lídra drží na Giru těsně Geraint Thomas z Ineosu. Stáj Bahrain Victorious má ve hře průběžně pátého Damiana Carusa, ale vidět je i 23letý Santiago Buitrago. Čím to, že se i tak mladý jezdec dokáže prosadit v Grand Tour.

Ve 23 letech už zase takový mladík není. Já u profíků měl nejlepší výsledky hned zkraje. Mladí mají možná výhodu v tom, že týmy do 23 let pracují dobře a oni do Pro Tour přicházejí nachystaní, zvyklí závodit, pracovat s trenéry, s nutričními specialisty. Takže přechod je pro ně jednodušší.

Urychluje to generační obměnu v Pro Tour?

Poslední tři čtyři roky přichází víc mladých a těch zkušených je čím dál méně. Ať Pogačar nebo Remco, to je budoucnost cyklistiky. Uvidíme, kdo přijde další. Je jen otázkou času, než nahoru vyletí další mladíci.

Jsou takové talenty i v týmu Bahrain Victorious?

Určitě máme perspektivní mladé kluky, kteří se ale potřebují rozkoukat. Příští rok přijdou další. Sezona dvě tak nebudou jednoduché, ale pak by to mohlo být dobré.

Absolutní premianti dlouhého závodu (zleva) Jan Beneš, Jan Rajchart a Jan Šubrt.
Aimtec Open Race ovládl biker ze Stupna, bronzem se blýskla Žídeková