Závodit na Králi Šumavy, nebo vyrazit do Itálie povzbudit švagra Romana Kreu᠆zigera na vrcholícím Giru.

Nevyšlo nic.

„Paní zubařka mi důrazně doporučila, abych si nechal vytrhnout ´moudráky´. Tak jsem poslechl a teď jsem v rekonvalescenci," hlásil po telefonu český reprezentant v běhu na lyžích.

Pětadvacetiletý závodník si tak alespoň doma v Prášilech, malé obci na Šumavě, užívá radostí rodinného života s dcerkou Šarlotou.

„Celou zimu jsem někde pryč, takže o to víc mě to teď těší být doma," svěřil se Jakš. „Se Šarlotkou je to fajn. Roste jako z vody. Když se narodila, byl to dvouapůlkilový drobeček a teď v necelých čtyřech měsících už váží šest kilo," pochlubil se šťastný otec.

Před nedávnem se pustil znovu do přípravy na další sezonu, na souboje se světovou lyžařskou elitou.

„I když jsem zatím trénoval jen podle chuti a počasí, kus práce jsem udělal," uvedl devátý muž letošní Tour de Ski.

V létě často sedlá kolo. Jako v úvodu června, kdy s reprezentací absolvuje ´putovní´ soustředění. „Postupně budeme trénovat v Liberci, v Peci pod Sněžkou, Letohradě a tour ukončíme v Litomyšli, kde pojedeme závod Cyklomaštale," vysvětloval Jakš. „Denně nás čeká pět šest hodin na kole a k tomu hodinka dvě na kolečkových lyžích."

A jak prožíval boj svého švagra na Giru?

„Těžko. Romanovi jsme přáli úspěch, nevyšlo to, ale nejhorší je to pro něj samotného. Vím, jak moc chtěl dostát roli favorita a teď prožívá krušné chvíle. Znám to, ale takový už sport je," připustil Martin Jakš.