Podruhé v řadě dovedl jako hlavní kouč Petr Štochl, společně s Jiřím Hynkem, házenkáře Talent týmu Plzeňského kraje do finále extraligy. Jenže tentokrát se po porážce 2:3 na zápasy museli spokojit se stříbrem. „U Karviné byla vidět větší touha,“ prohlásil Petr Štochl s odstupem o finálové bitvě.

Jaké jsou vaše pocity? Pořád ještě převládá zklamání?
Spíš radost, byla to velmi úspěšná sezona. Vyhráli jsme Český pohár, byli ve čtvrtfinále evropského, to se Plzni ještě nepovedlo. A v extralize jsme padli až po pátém finále. Samozřejmě, že s třešničkou na dortu v podobě titulu by to bylo ještě veselejší. Ale i tak musíme být spokojení.

Jak dlouho po finále vám porážka ležela v hlavě. Co všechno mohlo být jinak?
Po každém zápase přemýšlíme, co lze udělat lépe, jak zareagovat na soupeře. Před pátým zápasem už pokynů týmu moc není. Je to i o disciplíně a obrovském nasazení. Jde o všechno, je to hodně i o morálce.

Co hrálo pro Karvinou?
Jazýčků na vahách bylo asi víc. Nejzásadnější se mi jeví obrovská touha Karvinských po titulu, který jsme jim předtím několikrát sebrali. Končí tam Patzel, Sobol i další, a to sehrálo roli. Ti kluci měli obrovskou motivaci rozloučit se titulem.

Josef Adámek při druhém kole extraligy v Plzni.
Dvakrát druhé místo. Škodovce se dařilo. Strhující bitva výškařů

Také více než kdy jindy hrálo roli domácí prostředí?Výsledkově ano, vyrovnaný byl jen čtvrtý zápas u nás. Ale nejsem schopný posoudit, čím to bylo. Ve všech zápasech venku jsme si nechali výrazněji utéct začátek, a to se pak proti soupeři, jakým je Karviná, těžko dohání.

Do jaké míry se projevilo v závěru zranění vašeho nejlepšího střelce Tomáše Nejdla a nabitý program?
My jsme zdravotní stav během play-off záměrně nezmiňovali, každý tým má nějaké problémy a nechtěli jsme, aby to znělo jako výmluva. Ale zraněný nebyl jen Tomáš, poslední zápasy nehrál Ondra Šafránek a kvůli tomu musel na plac Petr Vinkelhöfer s nataženým stehenním svalem. Půl roku už je mimo Miki Tonar. Zdravotních komplikací bylo dost, Marek Korbel už je po operaci ramena, fit nebyl ani Honza Stehlík. Ale to se stává a já se snažím hledat spíš pozitivnější věci.

A těmi jsou?
Mohl se ukázat mladý Martin Říha, do finále naskočil i Leo Kaplan, který předtím nedostával tolik příležitostí. Ukázalo nám to možnosti do budoucna.

Mimochodem, jak to vypadá s Michalem Tonarem?
Já pevně doufám, ale to už asi tři měsíce, že se vrátí brzy. Má problémy se zády, rehabilituje. Prostor teď bude velký, začátek přípravy (18. července) snad stihne.

Mladí rozhodčí Zdeněk Lapák, Tadeáš Pastyřík a Vojtěch Měřička před zápasem v Dobřanech.
Rarita v I. B třídě. Zápas odřídila trojice sedmnáctiletých mladíků

A co další změny? Už před play-off jste oznámili konec Korbela a Linharta, bylo to šťastné rozhodnutí?To není asi otázka úplně na mě. Ale i v Německu se odchody a příchody řeší dopředu. Nechtěli jsme, aby to vyběhlo během play-off. To by nebylo příjemné ani pro samotné hráče.

Mám ještě jednu věc. Zdá se mi, že hráči jsou v Plzni spokojení, nechtějí ani příliš klub opouštět…
Je to tak. Ale je to dané i tím, že my se sice snažíme pracovat profesionálně, ale celkově funguje házená v Česku spíš na amatérské úrovni. Proto mají kluci i zaměstnání, někteří studují, k tomu mají rodiny, jsou to Plzeňáci, takže s odchodem to bývá složité. My bychom měli chtít, aby byli spokojení, ale ne uspokojení

Zdá se, že v otázce příchodů navážete na balkánskou cestu. Už jste oznámili příchod leváka Nikoly Kosteského na křídlo. Co dál?
Leváků moc není, vedení klubu má cestu na Balkán. Proto se vrací i Stefan Terzič, kvalitní spojka se zkušenostmi z bundesligy.

To jsou jediné příchody?
V tuhle chvíli ano. Navíc ještě dostanou šanci odchovanci – Vojta Dubský, Petr Zeda a Vojta Svoboda. Uvidíme, jak budou schopní naskočit. Popřípadě je pustíme na hostování, jako šel třeba Říha, kterému to pomohlo. Počítám, že během dvou tří let by se mohla víc projevit dlouhodobá práce Jirky Hynka a jeho trenérů u mládeže, abychom odchovanců zapojili víc.

V české lize hrál Jan Kliment naposledy za Slovácko, a v prosinci 2020 byl i u vysokého vítězství 4:0 nad plzeňskou Viktorií.
Kdo je nová posila Viktorie? Nejlepší střelec Eura do 21 let

Omlazení je třeba i proto, že kostra týmu stárne?Ano, máme starší hráče. Ale ten nejstarší z nich Honza Stehlík je fyzicky lepší než většina ostatních. Také další zkušení borci Šindelář a Vinkelhöfer jsou obrovskými tahouny, srdcaři, kteří zvedají tým. Do příštích let musíme tým omladit, abychom drželi krok s týmy jako jsou Dukla, Karviná a Zubří, kde už ti mladí dostávají šanci. Nejvíc je to vidět v Zubří.

Co jako bývalý gólman říkáte na progres brankáře Filipa Herajta v závěru play-off?
Chytal skvěle, Filip má poměrně velký potenciál. Prošel juniorskými reprezentacemi. V poslední době upravil přístup k házené a hned se to projevilo na výkonech. Z gólmanů mám radost, protože i Karel Šmíd si během sezony odvedl své.

Ještě mi řekněte, jak ovlivnilo závěr sezony, že jste poměrně dlouho hráli i v evropském poháru?
Zatížení bylo velké. Čtvrtfinále mě potěšilo, ale myslím, že jsme mohli jít ještě dál. Švédský Alingsas nebyl nepřekonatelný soupeř. Ale bohužel nás potkal ve fázi sezony, kdy se nám herně nevedlo, což se potom táhlo až do play-off. Ale postoupit do semifinále Evropy, bůhví, jak by dopadla vyřazovací část extraligy…

Půjdete dál touhle cestou?
Zcela jistě, potřebujeme mezinárodní konfrontaci. Hledáme podle toho i soupeře v přípravě, už máme potvrzené čtyři celky z druhé bundesligy. Chceme-li se posouvat, jiná cesta nevede.