V kongresovém centru v Parkhotelu na Borech se soutěžilo v osmnácti kategoriích. Jednatřicetičlenná česká výpravase představila ve čtrnácti z nich a sedmkrát posotupila do finálové šestky.

Zásluhou Evy Sváčkové a Lukáše Topinky získala dva světové tituly, ve veteránech nad šedesát let přidal Ivan Horáček stříbro. Lukáš Trefil skončil čtvrtý ve fitness juniorů, páté místo obsadil Milan Šádek v kulturistice juniorů. Juniorské bodyfitnessky Jana Černovská a Barbora Sýkorová byly šesté.

V soutěži národů pak česká repreezntace skončila třetí za Ruskem a Egyptem.

Topinka titulem splnil plán

Po druhém místě v roce 2006 dosáhl Lukáš Topinka na mistrovství světa juniorů v kulturistice na absolutní vrchol.

V plzeňském Parkhotelu totiž vybojoval o víkendu zlato v kategorii open. „Druhé místo před dvěma lety mě zklamalo. Chtěl jsem titul a tomu byla přizpůsobena i příprava, která trvala skoro rok,“ svěřil se dvacetiletý kulturista.

„Byl to nepopsatelný zážitek,“ vrátil se k pocitům, které přišly hned po tom, co byl vyhlášen mistrem světa. „Pořád si to neuvědomuju, dojde mně to asi až zítra. Mezi juniory víc už dosáhnout nemůžu,“ pokračoval.

Nejtěžší podle něj bylo sobotní semifinále. „Bylo to dlouhé a jak byl člověk bez vody, tak to bylo hodně náročné, šlo to těžko udýchat,“ vrátil se k prvnímu soutěžnímu dni mistr Evropy z roku 2007.

Právě odvodnění mu způsobilo menší problémy i bezprostředně po závodě, na dopinkové kontrole. „To je ale normální jev. Musel jsem vypít asi čtyři litry vody,“ podotkl Topinka.

Jihlavského závodníka potěšila také finálová účast jeho reprezentačního kolegy Milana Šádka. „I to mně pomohlo, navzájem jsme se hecovali a bylo to lepší, než kdybych tam byl sám,“ řekl člen klubu Fitness Studio M.

Topinka uspěl ve velmi nabité konkurenci. „Bylo tu šestnáct závodníků, všichni výborně připraveni. Hlavně Rusové a Egypťani jsou někde jinde, nevím, čím to je. Na to vždycky čumíme, ale hlavně v ostatních kategoriích, tam už jsou to skoro chlapi,“ kroutil hlavou borec, který se naplno kulturistice věnuje teprve čtyři roky.

Sváčková se bála, ale obhájila

Hodně dlouho vstřebávala pocity z obhajoby světového titulu v bodyfitness juniorek česká závodnice Eva Sváčková.

„Vůbec tomu nemůžu uvěřit, nemůžu ani mluvit. Byly to strašné nervy,“ říkala bezprostředně poté, co v neděli v Plzni opět po roce vybojovala světové zlato.

Přípravu zahájila už dva měsíce před vlastním šampionátem. „Začíná to tvrdou dietou, která se skládá jen ze zeleniny, masa a rýže. K tomu každý den trénuju, postupně i dvakrát až třikrát denně. Jídla ubývá, poslední týden před závodem už ani nepiju kvůli odvodnění. Tohle všechno se vyrovnává sacharidovou superkompenzací,“ popisovala řeholi, kterou musela při cestě za triumfem podstoupit.

Obhajoba byla podle ní těžší než první triumf v Budapešti. „Toho závodu jsem se hrozně bála. Jsem ráda, že se to povedlo a že jsem nezklamala ty, co mi fandili, a hlavně rodiče, kteří mě hodně podporují,“ děkovala rodině sedmnáctiletá studentka.

Po triumfu v kategorii nad 163 centimetrů sice potom neuspěla v boji o titul absolutní mistryně světa, ale to jí nevadilo. „Aspoň mám postaráno o další motivaci. V juniorech mám před sebou ještě tři roky,“ nevěšela hlavu nad porážkou s Polkou Radziwoniukovou.

Teď závodnici vyškovského klubu Wellness 2000 čekají hlavně školní povinnosti. „Tři týdny jsem tam nebyla, takže je co dohánět. Od cvičení si dám trochu pauzu a po Novém roce se do toho opět vrhnu. Není to ještě stoprocentní, ale možná pojedu na mistrovství Evropy, z toho ještě titul nemám,“ dodala staronová mistryně světa.