„Čekáme narození prcka a já Kačce slíbil, že malého budeme vychovávat spolu. Což by při cestování po světě za triatlonem nešlo. A chlap by měl sliby plnit,“ vysvětluje dvaatřicetiletý rodák z Plzně.

Jako kluk závodně plaval, ale v sedmnácti letech mu učarovala kombinace plavání, cyklistiky a běhu. Rychle pronikl do české špičky.

Ačkoliv letos se Švarc věnoval hlavně triatlonu na středních tratích (1,9 km plavání, 90 km cyklistika a 21 km běh) – mj. vyhrál prestižní domácí závod Czechman, nejblýskavější momenty v kariéře zažil na olympijských distancích (1,5 – 40 – 10 km).
Byl pátý na mistrovství světa do 23 let, v Evropském nebo Světovém poháru si vybojoval šest pódiových umístění. V roce 2012 startoval na olympiádě v Londýně a následující hry v Riu mu unikly jen vinou smůly.

V úvodu roku 2016 si Švarc na závodě v Austrálii v cyklistické části roztříštil po kolizi se soupeřem klíční kost,a i když léčení uspíšil, bojo Rio prohrál.

„Závodil jsem přes bolest, ale stačilo to jen na místo druhého celosvětového náhradníka. Pořád to mrzí,“ přiznává bojovník, který celou závodní kariéru prožil v týmu TTK Slavia Plzeň pod vedením trenéra Zbyška Zemana.
Právě nezdar v olympijské kvalifikaci postrčil Švarcek zásadní změně v životě.

„Přišel jsem o místo ve sportovním centru ministerstva vnitra a tím i o zdroj obživy. Zkusil jsem ještě střední tritlon, ale chyběl mi adrenalin toho olympijského. Navíc mě stále víc pohlcovaly další aktivity,“ říká.

Jako ředitel Pohybu a zdraví, obecně prospěšné organizace zřízené Nadací sportující mládeže, v Plzni organizuje Festival sportu, Sportovní hry mateřských škol, Sportmánii nebo Modrý běh na podporu boje s autismem.

„Je toho hodně, ale to neznamená, že seknu se sportováním. Končím jen se závoděním na profesionální úrovni,“ zdůrazňuje Přemysl Švarc a plánuje si starty na běžeckých krosech i na dráze.