Pouhé dva měsíce po porodu začala trénovat a letos v lednu absolvovala první závod. „Bez pomoci manžela a rodičů by to nešlo,“ přiznává olympionička z Pekingu 2008.

Jak zvládáte mateřství a vrcholový sport?
Je to složité. Simonku si sice můžu vzít na trénink, ale prakticky jen na kouli, protože kladivo je docela nebezpečná záležitost a navíc ona to tam nevydrží. Takže víceméně hlídá manžel nebo maminka. Frekvence tréninků ale zatím není taková, jakou bych si představovala. Trénuji maximálně pětkrát týdně. Chtělo by to trošku přidat.

Každý den?
To zase ne. Snažím se to dohnat o víkendech, kdy jedeme k našim do Domažlic, a tam trénuji dvoufázově. Mamina mi pohlídá malou a já jdu s taťkou na dvoufázový trénink. V týdnu zvládnu jeden dva tréninky.

Plánovala jste vrátit se k závodům brzy po porodu?
Nejsem schopná se atletiky vzdát (smích). Je to můj největší koníček. Jiné sporty mi tak nepřirostly k srdci.

Jak dlouho po porodu jste začala trénovat?
Po dvou měsících. Vyzkoušela jsem kladivo, ale ještě to nešlo. Tak jsem začala házet koulí a nominovala se na lednové halové závody v kouli. Od března házím i kladivem.



Vaše výkony mají vzestupnou tendenci V kouli jste se zlepšila o 1,22 metru z lednových 12,02 na 13,24 metru. Kolik byste chtěla hodit?
Čtrnáct a možná i přes 14 metrů bych mnohla do konce sezony zvládnout.

V kladivu jste v dubnu hodila 58,40 metru, v květnu na extralize už 61,16. Na kolik metrů se cítíte?
Do konce sezony bych mohla zvládnout 64 metrů. Což jsem házela před porodem.

Na květnovém extraligovém závodu družstev jste přispěla třinácti body. V kladivu jste byla čtvrtá, v kouli pátá. Jste spokojená s výsledky?
Určitě. Nečekala jsem, že takhle dobře zaházím a zaboduju. Stále cítím, že do zářijového finále mám ještě rezervy.

Třeba útok na medaili?
Bude to těžké, protože letos i Plzeň má dobrou kladivářku. Se 64 metry to ale není nemožné.

Máte na mysli Kateřinu Skypalovou. Co na ni říkáte a může to dotáhnout daleko?
Těžko říct. Teď má fenomenální výkonnost. Hází stejně daleko s čtyřkilovým kladivem jako minulou sezonu s tříkilovým, což prakticky nemá obdoby. Nikdy ale nejde předpovědět, jak se bude dařit dál, protože stát se může cokoliv včetně zranění. Přiznám se, že nevím, jak trénuje. Trénuje ji zkušená kladivářka Lucka Plašilová. Myslím si, že letos vyhraje mistrovství Evropy a příští rok na mistrovství světa bude mít také dobrou šanci. Do dospělých je ale ještě kus cesty. Samozřejmě je velká šance, že se minimálně do širší špičky brzy podívá.

Jaké závody vás ještě čekají?
Bohužel vynechám mistrovství republiky, protože je v Třinci a tam ještě nezvládneme odcestovat. Stejně tak nebudu na druhém kole extraligy v Ostravě. V červenci je vrhačský mítink Kladno hází a tam bych chtěla startovat. Potom je v Plzni finále družstev extraligy, kde asi zakončím sezonu. Pokud mezitím budou nějaké menší závody, chtěla bych se jich zúčastnit.