Na vrcholu byl v polovině 90. let minulého století, kdy se tady v sezonách 1994/95 a 1995/96 hrála dokonce extraliga. Potom ale přišel propad až na samé dno. Před přerušením sportování hrál Starý Plzenec v nejnižší krajské soutěži. A vzpomíná na zašlou slávu.

Pojďme se tedy i my ohlédnout za dobou, kdy Starý Plzenec postupoval do extraligy. Do nejvyšší soutěže se dostal za pouhé dva roky z krajského přeboru. „Poprvé jsme v kvalifikaci o první ligu ještě neuspěli, ale napodruhé už ano. A jako nováček jsme potom tuto soutěž hned vyhráli,“ popisuje Zdeněk Voves, tehdejší asistent trenéra a dodnes hlavní duše oddílu.

Družstvo tvořili z drtivé většiny kmenoví hráči oddílu. Tahouny mančaftu byli Petr Voves, Martin Lanzendorf, Jiří Belbl nebo brankář Zdeněk Vojtěch, který byl mládežnickým reprezentantem. Postup do extraligy pomohl vychytat i reprezentační gólman Petr Štochl, který v Plzenci v dorosteneckém věku hostoval.

„První rok v extralize jsme byli ryzí amatéři, hráči dostávali jen nějaké diety,“ vypráví Voves s tím, že pro házenkáře jeho týmu to byl obrovský výkonnostní skok. „Místo regionálních derby se Šťáhlavy nebo Třemošnou na ně čekaly zápasy se Zubřím a Karvinou,“ usmívá se staroplzenecký funkcionář.

Mladík z Blovic reprezentuje ve slalomu na divoké vodě.
Kanoista Turner miluje rychlost a adrenalin

Premiéra v nejvyšší soutěži ale byla jako hrom, Starý Plzenec hostil Jatas Plzeň a velkému favoritu sebral bod. „To oni vůbec nečekali. Dvě a půl minuty před koncem jsme prohrávali o tři góly, ale v závěru se nám podařilo vyrovnat,“ vzpomíná Voves.

„Na první derby přišlo možná pět stovek diváků, přitom kapacita je 300. Lidi stáli, kde se dalo. Někteří se do haly ani nevešli,“ přibližuje atmosféru v hale Slavie VŠ Plzeň, kde byl Starý Plzenec v extralize doma.

Hned potom remizovali házenkáři z města známého sektu i v Brně, které mělo být černým koněm, ale pak už se vrátily výsledky do normálu. Přesto v první sezoně mezi elitou obsadil nováček osmou příčku. „Hráli jsme sice skupinu o udržení, ale záchranu jsme měli jistou už několik kol před koncem,“ vzpomíná Voves.

Házenkáři Talentu Plzeň.
Odložení duelu s Karvinou? Nebyl pro to závažný důvod, tvrdí Petr Štochl

Ve druhém roce mezi českou elitou už měl Starý Plzenec pět profihráčů z pražské Dukly přišli Karel Stůj a Martin Půta, dále Zdeněk Vojtěch, Jindřich Dyk a alžírský reprezentant Nourredine Khelil. Generálním sponzorem byl v té době Bohemia Sekt. „Zajišťoval až 90 procent našeho rozpočtu,“ přiznává Voves. Khelil už v závěru předchozí sezony pomohl k záchraně. „A nutno říct, že měl velkou zásluhu na naší záchraně,“ nezastírá Voves, který dělal asistenta trenéru Miroslavu Moulisovi.

Ani Khelil a další posily však záchranu nevybojovali a Starý Plzenec společně s poslední pražskou Slavií sestupoval. „My jsme se až do posledního kola tahali s Ostravou, ale nakonec jsme skončili o bod za ní,“ popisuje Voves.

Po sestupu tým opustily některé z opor, ale přesto se ve Starém Plzenci mluvilo o rychlém návratu do elitní soutěže. „Ambice byly, ale to bylo bohužel to jediné,“ říká smutným hlasem Voves.

Tři roky hrál Starý Plzenec 1. ligu, až přišel další pád.