„Zrovna před měsícem jsem tady měl asi po třech letech trénink na vodě. Byl jsem nadšený, vždyť jsem tu v mládí najezdil spousty kilometrů. Až mě mrzí, jak málo se sem vracím,“ vyprávěl Radek Šlouf, který v půlce října chystá svatbu s přítelkyní. „Přípravy budou ještě náročné,“ doplnil 27letý kanoista a vrátil se k tréninku na plzeňské vodě.

„Hrozně mě to bavilo. Cítil jsem, že mi to jde. Jsem rád, že jsem si připomněl mládí,“ usmál se.

Co se vám vybaví, když teď vstoupíte do loděnice Prazdroje?

Tak hlavně mě těší, že je tam relativně plno, spousta dětí. To za mého mládí nebývalo, tehdy tam moc mladých lidí nebylo. V posilovně nebo při suché přípravě jsem měl parťáky, ale na vodě jsem trénoval na kajaku většinou sám, moji vrstevníci jezdili na kánoích.

Vy jste se odsud odrazil až k olympijské medaili. Jak se vám žije s popularitou?

Hned po návratu z Tokia jsem se to snažil mírnit. Nepřipouštěl jsem si, že se mi v životě něco změnilo. Ale to šlo tak týden, akce se postupně nabalovaly.

Vyplnila se tedy slova vašeho parťáka Josefa Dostála?

Právě on mně říkal, že toho bude dost. A měl pravdu, už mi pomalu dochází dech. Já navíc potřeboval až do minulého týdne trénovat, protože jsem jel ve čtyřkajaku na mistrovství světa.

A ze šampionátu jste přivezl další bronz. Dají se ty dvě medaile porovnat?

Úplně ve všem to bylo jiné. Olympiáda je jednou za čtyři roky, je kolem ní velký humbuk, nic takového se při mistrovství světa neděje. Jiné to byla i z hlediska sportovního výkonu.

Fotbalisté SK SENCO Doubravka doma otočili zápas se sedlčanským Tatranem, který díky gólu Roubala z 89. minuty utkání udolali 3:2.
Přeštice udolaly Mýto, Petřín remizoval s Dynamem a Doubravka udeřila v závěru

V čem nejvíc?

Změnil jsem vzdálenost, z kilometru, který jsme jeli s Pepou, na pětistovku. Z deblu jsem přesedl do čtyřkajaku a měl jsem kolem sebe jiné lidi. I díky tomu to byla pro mě obrovská motivace.

Letos jste sbíral bronzové medaile. Přemýšlíte o cennějších kovech?

Přesně tohle jsem měl v hlavě, když jsme na čtyřkajaku získali bronz před čtyřmi lety, první medaile mezi dospělými. Tak jsem sí říkal: ty bláho, vypracoval jsem se na nějakou úroveň a bude to tam padat, budeme jenom úspěšní. A vidíte, ale na další medaili jsem čekal čtyři roky. O to víc si jich teď cením, jsem daleko střízlivější. Vím, jaké úsilí mě to stálo.

Ale také už dávno nejste vykulený zajíc…

Uvědomuju si, že už jsem i v reprezentačním týmu z těch starších. Snažím se jít příkladem, být vzorem, ale nechávám tomu přirozenost.

Jak bere vaše nastávající, že má doma slavného muže?

Ona taky dělala kanoistiku a byla celkem úspěšná. Skončila před čtyřmi lety, takže ví, co to všechno obnáší, co je za tím dřiny. Právě ona se mě snaží krotit, dodává mi klid.

Je pro vás důležité mít vedle sebe právě takového životního partnera?

Je, protože chápe, že k úspěchu jsou potřeba soustředění v lepších klimatických podmínkách. Nemá problém s tím, že jsem často pryč, přibližně 200 dní z roku jsme na soustředění. A pomůže i jinak. Třeba po olympiádě jsem se musel rozhodnout asi během dvou dnů, jestli půjdu do výběru pro čtyřkajak na mistrovství světa. Měl jsem několik lidí, na jejichž rady jsem chtěl dát, a podstatné slovo měla právě přítelkyně. Říkala, ať do toho jdu, že jsem v ideálním věku, mám natrénováno a taky forma byla.

15. kolo FORTUNA ČFL: Slavia Karlovy Vary - FC Viktoria Plzeň B 1:0 (0:0).
Viktoria s hvězdami v sestavě nezvládla derby. Jiskra vybojovala v nastavení bod

Konzultoval jste to i s Josefem Dostálem?

Jasně, to byl další z důležitých lidí. Pak ještě náš manažer, trenér Karel Leština a rodiče. A musím říct, že nikdo z nich mě nebrzdil.

Po zmíněné svatbě už vás konečně čeká odpočinek?

No nevím, měli bychom se stěhovat do nového bytu. Budu mít co dělat. Ale bude to příjemná změna. Od kanoistiky mám volno až do konce roku, trénujeme jen individuálně. Tělo i hlava si potřebují odpočinout, ale já budu sportovat dál, potřebuju to. Společná příprava s výhledem na další olympiádu začíná 1. ledna 2022.

Už jste přemýšlel, na jaké lodi to bude?

Zatím jsme si nic neslibovali, ani s Pepou, ani s klukama na čtyřkajaku. Všichni máme společný cíl, vyjet olympijská místa a pak tam úspěšně závodit. Třeba až jarní nominační závody trošku napoví. I proto jsem rád, že jsem jel už letos na čtyřkajaku, vyzkoušel jsem si přípravu i závody. Vím, co od toho čekat.

Ale obhajoba olympijské medaile s Dostálem je lákavá, ne?

Zatím to necháváme uležet. Víme, že nám to spolu fungovalo, na vodě i mimo ni. Já bych ve spolupráci rád pokračoval. No deblkajak se nebude jezdit na kilometru, ale jen na pětistovce. Příprava bude muset být jiná, jede se vyšší tempo, je potřeba větší síla, agresivita. Uvidíme, jak nám to bude sedět. Necháme to otevřené.