Jen těžko si mohla přát víc. Před zraky rodiny excelovala Markéta Jeřábková na finálovém turnaji házenkářské Ligy mistrů, kterou v Budapešti s norským Vipers Kristiansand vyhrála, a sama byla vyhlášena nejužitečnější hráčkou Final4.

Markéta Jeřábková zdraví publikum v hale MVV Dome v Budapešti.Markéta Jeřábková zdraví publikum v hale MVV Dome v Budapešti.Zdroj: ehf.cz

„Rodina vždycky byla, je a bude na prvním místě. Když máte všechny nablízku v takových okamžicích, je to pro mě strašně důležité. Viděli jsme se i během dne, když nebyly společné týmové akce nebo tréninky. V rámci možností jsme se v Budapešti užili dost,“ hlásila v telefonátu z maďarské metropole 26letá plzeňská rodačka. Její tým tam nejprve porazil v semifinále francouzské Méty a ve finále pak i maďarský Györ (33:31).

A byl to hlavně váš víkend. Ve dvou zápasech jste nasázela soupeřkám 19 gólů a byla jste vyhlášena nejlepší hráčkou víkendu…
Ta cena je příjemná, ale stojí za tím celý tým. Házená je kolektivní sport, nikdy to není o jediné hráčce. Kdybych stála v hale sama, nic nezmůžu. Je to i pro ostatní.

Zdroj: Youtube

To je možná až příliš skromné hodnocení, 12 branek Métám a sedm Györu. To už se člověk musí dostat do střeleckého transu?
Hned v úvodu jsem dala gól, kdy tam míč sotva doletěl. I takový se počítá. Pak už to šlo samo. Byl to zápas, kdyby se mi na míč i lejno nalepilo, stejně skončí v síti.

Berete to jako zadostiučinění za to, že jste dostala hodně prostoru?
Nebyly to jediné zápasy v sezoně, kdy to takhle bylo. Jsme zvyklé hrát ve více lidech, ale když jde do tuhého, zůstane na hřišti ten, kterému se zrovna daří nejvíc.

Markéta Jeřábková ve finálovém zápase s maďarským Gyoörem.Markéta Jeřábková ve finálovém zápase s maďarským Gyoörem.Zdroj: ehf.cz

Jaké to je, končit sezonu na úplném vrcholu?
Tohle se snad nedalo představovat ani v těch nejhezčích snech. Že to vyšlo takhle, je strašně příjemné.

Atmosféru finálového turnaje Ligy mistryň jste zažila poprvé, jaké to bylo?
Celkově ten víkend předčil všechna očekávání. Na hřišti, organizačně, o aréně a atmosféře v ní ani nemluvím.

PŘI SVÉM PRVNÍM zápase v plzeňském dresu nasázel Stefan Terzič v únoru 2020 šest branek do sítě Hranic (34:25).
Házenkáři Talentu hlásí posilu, po dvou letech se vrací srbský levák Terzič

O titul jste se navíc v Budapešti střetly s Györem…
Hala burácela už ve chvíli, kdy jsme nastupovaly my. A když přicházel Györ, jen jsme se na sebe s Janinou (Knedlíkovou) mrkly. Slova byla zbytečná, neslyšely bychom se ani na jeden centimetr.

Už předtím v semifinále jste ale proti Métám prohrávaly poločas, co rozhodlo o obratu k vítězství?
Každá část zápasu byla důležitá, v takových bitvách rozhodují detaily. Ty jsme ustály a ve druhém poločase už to postupně ovládly.

Také finále bylo jako na houpačce. Doháněly jste tříbrankové manko, pak jste měly náskok vy, ale soupeř vyrovnal…
Já se v tom zápase ztrácím… (smích) Bylo důležité, že do poločasu jsme šly ve vedení o dva góly, pak jsme se mohly trošičku uvolnit. Začátek druhé půle byl důležitý, vytvořily jsme si náskok a držely ho až do konce.

Na zprávy jste reagovala už večer po zápase. Jaké vůbec byly oslavy norského triumfu v Budapešti?
Rozhodně vypadaly lépe, než kdybychom slavily doma. Norové v zahraničí jsou jako utržení z řetězu (smích). Byl to krásný a dlouhý večer, zároveň rozlučkový. Teď přijde zasloužené volno.

Co teď plánujete?
Odpočívat doma na jihu Čech, pak se určitě podíváme někam na dovolenou.

ROZDÁVALI ÚSMĚVY. Posádka plzeňského EuroOil teamu Václav Pech – Petr Uhel (Ford Focus WRC) obhájila v 16. ročníku Lak Racing Rallye Plzeň loňské prvenství.
Vyhrát domácí rallye je hodně emotivní zážitek, hlásil vítězný Pech