Jedenadvacetiletá puškařka uspěla ve střelbě na deset metrů. „Jelikož je to moje první medaile v kategorii dospělých, tak jde o největší úspěch. Jinak mám stříbro z mistrovství Evropy juniorek. Druhým rokem jsem mezi dospělými, takže kvůli covid jsem neměla moc příležitostí zazávodit,“ řekla Thurnwaldová.

Jaký je rozdíl mezi juniorskou a dospělou kategorií?

Máme reprezentační kontrolní závody, na kterých střílím už od 15 let. Stříleli jsme tam se ženami, takže jsem byla zvyklá proti nim střílet. V kategorii žen je kvůli větší konkurenci těžší probojovat se na větší mezinárodní závody.

Jak jste se dostala ke sportovní střelbě?

Taťka střílí z brokovnice na asfaltové holuby a mě odmala hodně bavilo střílet ze vzduchovky. V Lobzích byl kroužek Dukly Plzeň na střelbu z pušky pro děti od 10 let, přihlásila jsem se a byla jsem nadšená. Zamýšlela jsem pokračovat v brokovnici, ale chytila jsem se na vzduchovce a malorážce.

Kateřina Emmons vyhrála olympiádu v Pekingu ve vaší disciplíně, když vám bylo osm let. Sledovala jste už sportovní střelbu?

Myslím si, že ještě ne. V osmi letech mě bavilo střílet, ale do střeleckého světa jsem ještě nepronikala. Když jsem se s Kateřinou setkala v deseti letech, říkala jsem si, že to je super, protože byla na olympiádě a vyhrála ji.

Emmons je také z Plzně. Předává vám rady?

Na závodech se potkáváme, ale dobře se znám i s jejím manželem Mattem, s nímž jsem dříve párkrát trénovala. Teď mám trenéra, který do Dukly přišel asi před dvěma roky.

Petr Nymburský.
Nymburský vyhrál rozstřel o hry nad klubovým kamarádem Nepejchalem

Trávíte hodně času na střelnici v Lobzích?

Skoro každý den. Čtyřikrát týdně mám tréninky a o víkendu závody. Pokud nejsou o víkendu závody, tak občas máme jeden trénink.

Jak často chodíte do posilovny?

Pracuji hlavně na stabilitě. Ale většinou chodím dvakrát třikrát v týdně. Občas i méně, když jedu na závody.

Jak se dá spojit studium sociologie na vysoké škole se sportovní střelbou?

Občas je to hodně náročné, protože sociologie je těžký obor. Musíme hodně číst a dělat spoustu projektů. Výuka jako takový není časově náročná, ale když musíme doma číst a dělat projekty, tak nám to zabere spoustu času. Někdy se musím učit i na závodech a když se mně zkouška kryje se závodem, snaží se vyučující vyjít vstříc. Individuální studium prý není možné.

Máte čas na koníčky?

Moc ne. Ale když to jde, jedu na výlet, protože cestování miluju. Nebo aspoň na dovolenou. Obojí mi pomáhá po psychické stránce, protože mohu vypnout od střelby i školy, což je hodně osvobozující.

Jaké si dáváte sportovní cíle pro tento rok?

Dostat se na mistrovství Evropy, být úspěšná na Světovém poháru a ještě bych se chtěla nominovat na mistrovství světa, které má být v září v Egyptě.

Za dva a půl roku olympiáda v Paříži?

Samozřejmě že o ni budu bojovat. Pokud to aspoň trochu půjde, dám do toho všechno.

A na ní napodobit Kateřinu Emmons, zlatou medailistku z her v Pekingu?

To by bylo krásné (úsměv). Uvidíme, co bude za dva roky.

David Hrčkulák (v popředí).
Puškař Hrčkulák chce v Tokiu do finále a učarovala ho katana