Třiadvacetiletý Jirka je fotbalistou a má za sebou hostování v druholigových Pardubicích a prvoligových klubech v Jablonci a v Karviné. V zimě se vrátil zpátky do mateřské Viktorie Plzeň a bojuje o místo v mistrovském áčku.

O pět let mladší Tomáš se potatil. Odchovanec plzeňské házené hraje třetím rokem v německém Melsungenu, kde patří do kádru juniorského výběru a je i českým juniorským reprezentantem.

Občas trénuje s bundesligovým áčkem, a v prosinci dokonce dostal šanci zahrát si nejvyšší soutěž mužů proti Flensburgu. Na začátku ledna si v Chebu odbyl další premiéru, tentokrát v A týmu české reprezentace v přípravném utkání proti Argentině.

„Klukům fandím a mám z nich opravdu velkou radost,“ říká pyšný otec Jiří Piroch starší.

ZAČÁTKY VE FRANCII

Se sportem začínali bratři Pirochové ve Francii. Když jejich otec získal za pomoci bývalého spoluhráče z Plzně Tomáše Bokra v roce 2000 angažmá ve Wittelsheimu ve třetí francouzské lize, Tomáš se ve stejném roce narodil a Jirkovi bylo pět.

Francie se pro rodinu Pirochových stala domovem na dlouhých sedm let. Otec Jiří hned v první sezoně postoupil s Wittelsheimem do druhé ligy a hrál ji až do konce svého angažmá ve Francii.

„Po pár letech se Wittelsheim sloučil s dalšími dvěma kluby a přestěhoval se do nedalekých Milhúz. Oba kluci hráli nejdříve házenou, Jirka si pak přibral ještě fotbal. Nějaký čas stíhal obojí, ale pak se mu více líbila fotbalové parta a v osmi letech se pro fotbal rozhodl,“ vypráví Jiří Piroch starší, který nebyl zklamaný z toho, že jeho starší syn opustil házenou a dal se na fotbal.

„Moc jsem si cenil toho, že mě táta nechal vybrat sport, kterému jsem se chtěl věnovat. Nikdy mě to ani trochu nevyčítal, i když ho možná ve skrytu duše trochu mrzelo, že jsem nezůstal u házené,“ říká stoper fotbalové Viktorie Plzeň Jiří Piroch mladší.

„Nikdy jsem ani jednomu z nich nebránil v tom, co chtějí hrát. Důležité pro mě bylo, aby je to bavilo a byli oba spokojení,“ zdůrazňuje otec, který ve Francii kromě hraní také trénoval malé žáčky. „Tomáš se mnou odmalička chodil na tréninky a brzy s házenou začal,“ říká.

I Tomáš zkoušel nějaký čas hrát fotbal, ale pak se na rozdíl od staršího bratra rozhodl pro házenou. „Fotbal jsem hrál asi rok, ale pak u mě zvítězila házená. Bylo mi táty líto, že brácha si vybral fotbal, tak jsem si vzal házenou,“ směje se Tomáš.

NÁVRAT DO PLZNĚ

Oba bratři pokračovali ve svých sportech i po návratu do Plzně. „Bylo mně sedm, když jsme se vrátili domů. Začínal jsem na Košutce a po půl roce jsem přestoupil do Talentu Plzeň. V patnácti jsem odešel do Německa do akademie v Melsungenu,“ líčí svoji další kariéru Tomáš Piroch. S otcem i matkou dlouho diskutoval a radil se o přestupu do Německa, ale poslední slovo měl on sám. „Chtěl jsem to risknout a jít do toho,“ vybavuje si.

„Čas ukázal, že to bylo správné rozhodnutí. Tomáš si už zahrál bundesligu a debutoval v mužské reprezentaci. Věřím, že brzy překoná mých sedm reprezentačních startů,“ usmívá se pětačtyřicetiletý Jiří Piroch starší, který rád vzpomíná na svého trenéra Vladimíra Jarého, stříbrného olympionika z Mnichova z roku 1972, který ho vedl v žácích. Nezapomenutelná je pro něj také plzeňská parta dvojnásobných mistrů republiky v letech 1998 a 1999 v čele s Miky Tonarem, Martinem Šetlíkem, Ádou Blechou a dalšími. „Byla to skvělá parta, dodnes se scházíme,“ vzpomíná Jiří Piroch starší.

A jak by vyšlo srovnání házenkářů – otce Jiřího a syna Tomáše? „Tátu si ještě pamatuji, když hrál házenou ve Francii a v Německu. Máme oba dobrý přehled ve hře, souhru se spoluhráči. Možná jsme trochu cholerici, což ale při hře někdy může pomoci. Odlišní jsme především v tom, že já jsem levák a táta pravák,“ připomíná Tomáš.

Jeho bratr fotbalista Jirka začal hrát po návratu z Francie za žáky Viktorie Plzeň. Krátký čas byl na hostování v Senku Doubravka, ale pak se do Viktorky vrátil a dnes bojuje o místo v kádru mistrovského áčka.

„Vážím si toho, že jsem dostal znovu šanci se o místo ve Viktorce poprat. Dám tomu maximum a uvidíme, na co to bude stačit,“ říká Jiří Piroch mladší, který mluví plynně francouzsky. „Na Francii vzpomínám moc rád, přirostla mně k srdci. Jednou bych se tam rád vrátil. Jazyk se také hodí, ve Viktorce si mohu popovídat se Jeanem Davidem Beauguelem a Joelem Kayambou,“ říká Jirka.

Stejně jako otci, který u házené zůstal a vede dorost Talentu Plzeň, se sport prolíná životy obou bratrů. Oba si rovněž za partnerky vybrali sportovkyně – Jirka plzeňskou atletku Denisu Majerovou a Tomáš českou juniorskou reprezentantku Varvaru Novičichinu.

A když se oba bratři sejdou s tátou, hlavním tématem je sport. „Probíráme fotbal a házenou nastejno, mícháme to. Je fajn, když se my tři sejdeme,“ říká Tomáš, nejmladší z trojice Pirochů.