„Čas na konci zápasu nám utíkal hodně pomalu. Ale řekli jsme si, že už to pustit nemůžeme,“ uvedl po vítězství 3:2 obránce, který patří i do kádru reprezentace do dvaceti let.

Sezona pro vás skončila obrovským úspěchem. Můžete ji nějak stručně shrnout?

Ze začátku jsme se docela rozkoukávali, nebylo to nic snadného. Po prvních deseti kolech jsme byli ve středu tabulky. Až po zimní přestávce jsme začali trochu hrát. Tým se víc semknul, vytvořila se v něm lepší atmosféra a dokázali jsme využít výhodu domácího prostředí. V naší hale jsme na jaře neprohráli, v základní části ani v play off.

Do vyřazovacích bojů jste šli z prvního místa. Nesvazovalo vás to přece jen trochu?

Určitě ano. Brali jsme to jako že musíme, soupeř může. Až postupem do finále jsme se uklidnili a naše hra začala opět vypadat tak jako před play off.

S Jihlavou jste v prvních dvou finálových zápasech zvítězili, na jejím hřišti jste ale dvakrát prohráli. Jak vám potom bylo?

Nebylo nám určitě moc do zpěvu. Na druhou stranu jsme si říkali, že doma jsme ještě neprohráli. V pátek jsme celý tým odjeli pryč, vrátili jsme se až před zápasem a to nám určitě prospělo.

Co to bylo vlastně za akci?

Odjeli jsme do kempu v Konstantinových Lázních, kde jsme celá parta strávili noc. Byla to paráda, vyčistili jsme si hlavy.

Jaký byl rozhodující pátý zápas z vašeho pohledu?

Ze začátku hodně nervozní, nikdo nechtěl udělat chybu. Zvlášť z naší strany, protože pro hodně kluků to byla poslední možnost v téhle kategorii vyhrát titul. Pořádně jsme ale začali hrát až od začátku druhé třetiny, hodně nás nakoply dva rychlé góly v jejích prvních dvou minutách.

Když Jihlava srovnala na 2:2, vypadalo to, že to s vámi otřáslo, že jste na chvíli přestali hrát…

To určitě. O první přestávce jsme si něco řekli, vlítli jsme na ně a naše hra vypadala úplně jinak. Jenže pak přišel zbytečný faul v útočném pásmu, vyrovnání a to nás zase dostalo dolů.

Po vašem třetím gólu už jste svůj náskok až na některé chvilky ubránili docela suverénně…

Z hlediště to možná tak vypadalo, ale na hřišti ten čas utíkal strašně pomalu. Prostě jsme si řekli, že tohle už prostě pustit nemůžeme, že už to musíme dotáhnout do konce a povedlo se.

Zápas provázela bouřlivá atmosféra, pro vás možná nezvyklá. Jak jste to vnímali na hřišti?

Tohle jsem opravdu ještě nikdy nezažil. Už na začátku play off začalo chodit hodně lidí a můžeme jim za obrovskou podporu jenom poděkovat. Strašně moc nám to pomohlo.