Hlaváčková: Už samotná účast v Riu je odměna

Pro tenistku Andreu Hlaváčkovou tento týden začne vrchol sezony. Za Atlantikem v brazilském Rio de Janeiru rozehraje svoji druhou olympiádu v kariéře.

Ta první před čtyřmi roky v Londýně plzeňské rodačce vyšla náramně, protože s deblovou parťačkou Lucií Hradeckou vybojovaly stříbrnou medaili. O cenný kov budou obě hráčky usilovat opět společně ve čtyřhře.

Kdy vás čeká první zápas na olympiádě?
Šestého srpna.

Jedete na druhou olympiádu, kde budete obhajovat medaili. Pociťujete nervozitu?
Tlak na nás bude větší než byl v Londýně, přestože úspěch se od nás také očekával. Ale teď je tlak o dost silnější. Naopak my s Luckou ho máme na sebe teď menší, protože medaili z olympiády už máme. Letos bylo z mnoha důvodů složitější se tam dostat. Měly jsme vlastně šanci se kvalifikovat pouze samy za sebe, jen pokud jedna z nás bude v desítce. Jinak jsme neměly moc důvěru ve svaz, že by nás nominoval, takže jsme si to musely vydřít a povedlo se. Už samotnou účast bereme jako odměnu a uvidíme, co přijde dál.

Tomáš Berdych a Karolína Plíšková se odhlásili z olympiády kvůli viru zika. Neuvažovala jste také o neúčasti?
Hned jak se o viru zika začalo mluvit, zjišťovala jsem si informace. Ale neplánuji během půl roku nebo roku otěhotnět. Nacestuji toho po celém světě hodně a s ohledem na to, kolik nemocí a případných rizik podstupujeme každý týden, mě to tolik neznervózňuje. Navíc v Riu máme zajištěnou péči doktorů, proto se vůbec nebojím a nenapadlo by mě kvůli tomu odříct olympiádu. Pro mě je to takový vrchol sezony, že bych tomu neobětovala malý strach, který mám.

close info Zdroj: ČTK/AP zoom_in

Řešila jste to s Luckou Hradeckou? Neobávala jste se, že by se odhlásila ona?
O viru zika jsme se lehce bavily a máme na to stejný názor. Podle nás je to nejspíš nafouklá bublina a neplánujeme být v příštím půl roce nebo roce těhotné. Od Českého olympijského výboru, WTA a fedcupového doktora, který nám osobně volal a poučil nás, dostáváme hodně informací, jak minimalizovat rizika.

Byla už jste někdy v Brazílii?
V šestnácti letech v Sao Paulu, ale od té doby ne. Brazílie je sympatická země s hodně extrovertními a zábavnými lidmi. Znám pár Brazilců a těším se tam.

Během olympiády oslavíte kulaté narozeniny. Budete slavit v Brazílii nebo to necháte až po olympiádě?
Vůbec nevím. Budu tam s Luckou Hradeckou, ale ostatní kamarádi tam nebudou. Doufám, že druhý den budeme mít ještě zápas, což by znamenalo, že budeme pořád v soutěži a že to oslavím dodatečně s něčím jiným. To by bylo úplně nejhezčí, ale nebudu předbíhat. Pořádná oslava bude asi až na US Open v New Yorku.

close info Zdroj: čtk zoom_in Chystáte se podívat v Riu na jiné sporty, případně na prohlídku města?
Pokud by se našel čas, chtěla bych se jít podívat na sochu Ježíše. Výhodou oproti Londýnu je to, že tenisové kurty jsou vedle vesnice. V Londýně jsme na kurty cestovaly každý den dva týdny hodinu a půl tam a zpátky, což je dost hodin strávených nijak. To je potom složité něco vidět a letos bychom si to mohly užít více.

Zmínila jste Londýn. Jak vzpomínáte na svou první olympiádu?
Byla úplně magická. Vůbec jsme nepočítaly, že se na ni dostaneme, neplánovaly jsme si to tak jako teď Rio. Před čtyřmi lety odmítla Peschke a tím dostala jednu z nás na olympiádu. S Luckou jsme tam jely na poslední chvíli a najednou se dařilo a byla z toho stříbrná medaile. Takže vzpomínky na Londýn jsou naprosto úžasné.

Co se vám nejvíce vybaví, když vynecháme stříbrnou medaili?
Vesnice. Nikdy jsem na olympiádě nebyla a ani na univerziádě. Miluju týmové sporty a týmový duch a je nadherný pocit, když člověk vidí ostatní ve stejném oblečení, bydlíme ve stejném baráku, chodíme do stejné jídelny, všichni se seznamujeme a sbíráme odznaky ostatních zemí. Bylo to nádherných 14 dní.

Navázala jste kontakt s nějakým čekým sportovcem?
Určitě. Seznámila jsem se s Vávrou Hradilkem, s nímž se vídám a jsem strašně ráda, že jsem byla u toho, když získal stříbrnou medaili. Kamarádím se s Ivetou Vacinovskou z ping-pongu nebo pětibojařem Davidem Svobodou a s Kiki a Maki.

Je olympiáda pro vás vrchol kariéry nebo to jsou vítězství v grandslamech?
To, že jsme vyhrály olympijskou medaili, je pro mě vrchol kariéry. Účast na olympiádě jako takové už asi vrcholem není a to už je více vítězství na grandslamu. Ale samozřejmě dostat se na olympiádu už beru jako obrovský úspěch, ale ne jako vrchol své kariéry.

Kariéru jste začínala v Plzni na kurtech TK Slavia Plzeň. Jak vzpomínáte na svůj mateřský klub?
Jedině v dobrém. Dodneška tam trénuji a ráda chodím. Nyní se tam buduje tenisová akademie mým jménem. Doteď tam byla taková pauza, kdy na Slavii hodně fungoval hlavně rekreační tenis a teď tam doufám vrátíme profesionální tenis. Snažíme se nalákat děti ze škol a čím víc jich začne hrát tenis, tím lépe.

Daří se přilákat děti k tenisu?
Teď se všechno rozjíždí, chceme začít se širokou základnou, aby si každý 
v Plzni mohl jít zahrát tenis. Když pak bude mezi dětmi nějaký talent, tak ho budeme podporovat. Bude to fungovat jako tenisová akademie i pro cizí hráče. Do dvou let by to mělo být kompletně rozjeté.

Jaký je vlastně váš vztah 
k Plzni a hlásíte se k ní?
Samozřejmě. Je to můj domov a v Plzni mám všechno, co mě baví a dělá mě šťastnou. Je to nejoblíbenější místo, kam se vracím. Mám tady rodinu, všechny přátele, hezké vzpomínky na školu. Chodila jsem na Sportovní gymnázium a chvilku i na univerzitu. Blíž než k Plzni nemám k ničemu jinému.