Házenkářský klub DHC Plzeň má za sebou mimořádně úspěšnou sezonu. Ročník, jakým byl 2017/2018, v klubu majícím zázemí na Lochotíně dosud nepamatují.

„Skončená sezona byla nejúspěšnější v dějinách klubu. Minižačky vyhrály, co se dalo. Mladší žačky skončily druhé na mistrovství ČR, starší žačky republikové mistrovství vyhrály a starší dorostenky byly třetí. Ženy vyhrály první ligu a postoupily do MOL ligy,“ vyjmenovává trenérka starších žaček a místopředsedkyně DHC Plzeň Jaroslava Šmrhová.

Úspěchy z mistrovství ČR nebo velkých turnajů začal klub sbírat v posledních letech. „Ale hlavně jsme rádi, že pátým rokem máme v mládežnické reprezentaci tři čtyři hráčky,“ těší Šmrhovou.
DHC Plzeň by rádo navázalo na úspěchy v mládeži dobrými výsledky v kategorii dospělých. „Je to vize hodně daleké budoucnosti. Teď budeme rádi, když se ženy v nejvyšší soutěži jako nováček udrží. Myslím si, že dlouhodobě do MOL ligy patříme vzhledem k počtu dětí a výkonnosti mládeže. Bude ale záležet na penězích, jestli a jakým způsobem budeme schopní zabezpečit chod klubu, abychom nejvyšší soutěž hráli stabilně,“ říká Šmrhová.

Házenkářský život Jaroslavy Šmrhové je spjat s klubem DHC Plzeň. Jako žákyně začínala v TJ Rozvoj Plzeň. V roce 1998 se házenkáři osamostatnili a vznikl Dámský hand- ballový klub Plzeň, zkráceně DHC Plzeň.

„Na současnou dobu jsem s házenou začala asi trochu netradičně. Ve škole nám nabízeli různé sporty a jednou přišli i nabírat na házenou.S dalšími asi šedesáti holkami jsem v tělocvičně absolvovala testy, jako hod do dálky nebo běh. Pak nás vybrali a pokračovali jsme v oddíle.

Jelikož nás bylo v ročníku hodně, rozdělili nás do tří družstev. Což se se současností nedá srovnávat, protože teď jsme rádi, když ze dvou ročníků je jedno družstvo,“ vzpomíná Jaroslava Šmrhová.

Její budoucí kariéru ovlivnilo zranění kolena, které si přivodila v patnácti letech. „Musela jsem na operaci a po ní následovaly rehabilitace. Když jsem se začala pomalu vracet, tak přišlo druhé vážné zranění kolena a znovu jsem absolvovala celý ten kolotoč. Takže víceméně dorosteneckou kariéru mě provázela zranění,“ vysvětluje Šmrhová.

Od té doby v klubu pomáhala s trénováním dětí. „V patnácti letech jsem začínala, vlastně od toho zranění,“ přibližuje.

Na kontě má i zápasy za ženy v první lize. Zvládala studovat vysokou školu, trénovat děti a hrát.

S hráčskou kariérou skončila brzy po dvacátém roce. „Protože dobrý pocit z trénování dětí převažoval nad pocitem, když si člověk šel sám zahrát. Říkala jsem si: mám jet třeba na celý den na zápas do Zlína, odehrát jen deset minut, prohrajeme a ještě mi to nepůjde. S dětmi je to jiné. Na turnaji odehrají čtyři zápasy a jsou šťastné, i když prohrají, a mají dobrý pocit z toho, že se zlepšují. Takže čas investovaný do dětí převážil. Děti jsou takové bezprostřední a vrací vám to, co do nich investujete. Když jim připravíte něco zábavného, tak je to obohacuje, zlepšují se a pak se dostaví výsledky,“ uvádí Jaroslava Šmrhová.

Trenérce starších žaček a dříve minižaček pod rukama prošla spousta skvělých házenkářek. Markéta Mácalová (Doláková) chytala MOL ligu v Porubě. „Vrací se do Plzně. Doufám, že se s ní domluvíme na spolupráci. Markéta prošla mládežnickými reprezentačními výběry,“ připomíná.
Druhým a zřejmě nejznámějším jménem je Dominika Zachová. Pravé křídlo Baníku Most a stabilní členka reprezentace žen. „Dominika také odehrála zápasy za dorosteneckou a juniorskou reprezentaci. Vzpomínám na ni jako na žákyni první třídy, když k nám přišla. Váhala mezi fotbalem a hokejem, ale více ji přitahoval hokej. Na něj ale Dominiku zatím vzít nechtěli, protože byla drobná, tak jsme se domluvili, že zkusí házenou. Říkala ale, že jen do té doby, než ji vezmou na hokej. Nakonec u házené už zůstala a udělala dobře,“ usmívá se Šmrhová.

DHC Plzeň má přes 200 házenkářek a více než 30 trenérů. „Většina trenérů je kvalifikovaných. Hodně spolupracujeme i s rodiči. Máme sedm osm družstev a u každého působí dva až šest lidí v závislosti na stáří dětí,“ přibližuje trenérka.

Funkcionářku a trenérku DHC Plzeň naplňuje pozorovat, jak se děti zlepšují a stávají se z nich dobří a úspěšní lidé. „Rádi na nás vzpomínají, přijdou se podívat a vracejí se se svými dětmi.

První generace hráček nám odrostla a mají svoje děti, které k nám vodí do klubu. To je pro nás odměna,“ považuje si Šmrhová.

Manžel Jaroslavy Šmrhové Jan Šmrha je prezident DHC Plzeň a házené se věnují jejich obě děti.

Dcera Anna nastupuje za starší dorost DHC, zahrála si i za ženy v první lize a je členkou mládežnické reprezentace. Syn Jan je členem týmu mladšího dorostu Talentu Plzeň. „Házenou žije celá rodina,“ dodává Šmrhová.