Poslední utkání odchovance plzeňské házené a nejlepšího házenkáře světa za rok 2010 doprovázely silné emoce. Jícha nastoupil za potlesku 5200 fanoušků na palubovku až jako poslední z házenkářů. „Chtěl bych poděkovat rodině, rodičům a městu Plzni, že jsem se v něm mohl narodit a vyrůst. Když vás tady všechny vidím…chci poděkovat spoluhráčům. Je to pro mě nezapomenutelný zážitek a vážím si toho, že jste přišli,“ říkal emotivně Filip Jícha ještě před zahájením zápasu.
Před začátkem stadion uctil památku letos zesnulého házenkářského trenéra Miroslava Moulise, který učil Jíchu sportovní abecedě.
Pak už odstartoval duel světových házenkářských es rozdělených do týmů THW Kiel a Barcelona stars – klubů, v nichž Filip Jícha strávil podstatnou část své kariéry. První poločas hrál Jícha za družstvo Kielu, po přestávce nastoupil v dresu Barcelony.
Exhibiční mač, v němž ani tak nešlo o výsledek, vyhrál výběr Barcelony 43:31. Poslední dvě minuty zápasu si zahrály i Jíchovy děti Valeria a Vincent.
Po zápase se na kostce nad palubovkou střídaly osobnosti se vzkazy Filipu Jíchovi. Ten pak dostal pamětní dres podepsaný všemi účastníky exhibice a vyřezávanou sochu – svoji podobiznu.
Jíchův bývalý spoluhráč z reprezentace Karel Nocar před plnou halou gratuloval házenkářské hvězdě k úžasné kariéře a že jako jeden z mála Čechů dokázal být ve svém oboru nejlepší.
Filip Jícha poté děkoval svým spoluhráčům z Kielu a Barcelony. „Je úžasné, že jsme spolu vyhráli tituly, ale přátelství s vámi je pro mě důležitější,“ přiznal Jícha.
V rozhovoru s novináři se svěřil, že byl pro něho emotivní nejen bezprostřední konec utkání. „Nástup do haly byl pro mě hodně těžký a musím říct, že se mi snad poprvé v životě třásla kolena. Pro mě to byl neuvěřitelný večer, o kterém se mi nezdálo. Byla to tečka, jakou jsem si nepředstavoval, protože předčila jakékoliv moje očekávání. Bylo neuvěřitelné vidět tolik lidí na plzeňském stadionu,“ děkoval Filip Jícha.
