Házenkář Režnický si splnil klukovský sen, nastoupil za národní tým

Co jste říkal na nominaci?

Potěšila mě a zároveň překvapila. Byl jsem za ni hrozně rád, je to první zkušenost a doufám, že na ni navážu.

Čekal jste, že dostanete šanci i v zápasech?

Abych pravdu řekl, vůbec jsem netušil. Spíš jsem myslel, že do zápasu nenaskočím. Takže jsem rád, že jsem na chvíli v jednom utkání hrál.

Bylo to jiné než v Plzni?

Určitě to bylo jiné. Je to mezinárodní házená, samozřejmě úroveň je vyšší než v extralize. Už jen že reprezentujete svoji zemi je obrovská čest. Je to nejvíc, čeho jde ve sportu dosáhnout. Je to splnění klukovského snu.

Doufám, že na téhle cestě vydržím, řekl Sýkora při návratu do reprezentace

Nakolik vám k tomu pomohlo angažmá v Plzni?

To hrálo zásadní roli, i když i Dukla mi dala dost. Ale v Talentu jsem začal pravidelně hrát extraligu, to pro mě bylo nesmírně důležité.

Doufáte v koutku duše i v šanci být v týmu pro lednové Euro na Slovensku?

Je hodně malá, přede mnou je na řadě spousta pivotů. I teď jsem jel až jako náhradník a tak to i je pořád. Šance je, ale malinká.

Bavil se o tom s vámi reprezentační trenér Trtík?

Jo jo, mluvili jsme spolu. A neslo se to právě v tomto duchu. Tým je daný z předchozích kvalifikací, to je jasný. Kluci spolu hráli, takže moje šance je opravdu malá.

A co vám kladl na srdce?

Že se to může změnit, abych házené dál dával maximum, kdyby se třeba chraň bůh někdo zranil, může přijít moje šance. Ale zranění samozřejmě vůbec nikomu nepřeju.

Je v reprezentaci větší tlačenice na brankovišti?

Jo, prostoru, kam dostat přihrávku nebo jak se dostat k balonu, je mnohem méně než v extralize. To jsem dost pociťoval.

A co při bránění, naháněl vám někdo z Rakušanů strach?

Hraje tam Nikola Bilyk, který působí v Kielu, nejlepším týmu světa, to už samo o sobě nahání strach. Ale museli jsme se s tím vypořádat. Na hřišti se soustředíte sám na sebe, abyste podal co nejlepší výkon, a nepřemýšlíte, kdo zrovna stojí proti vám.

Bude teď těžké přepnout na českou extraligu?

Nemyslím, že je potřeba nějak přepínat. V reprezentaci jsem si to zkusil jen na chvíli, motivace je pořád stejná. Každý zápas ze sebe vydat co nejlepší.

Jako první vás v neděli čeká Zubří, se kterým se pak střetnete do konce roku ještě dvakrát v evropském poháru. Bude to hrát roli?

Bude důležité zjednat si respekt. Hned v prvním utkání jim dát najevo, že to s námi nebudou mít jednoduché ani v poháru. Že jsme to my, kdo chceme postoupit.

Ale oni šli oproti minulé sezoně herně nahoru. Souhlasíte? Čím si to vysvětlujete?

Mají v týmu řadu mladých kluků, minulá sezona jim pomohla, hráli každý zápas skoro šedesát minut. V tom je změna, nabrali zkušenosti.

Jak tedy dojít k úspěchu?

Musíme se soustředit na sebe, podat stoprocentní výkon. Věřím, že to bude stačit.