Ve finále turnaje, který se letos poprvé konal pod názvem Memoriál Jana Záhlavy, porazil Pospíšil svého oddílového kolegu Michala Konečného 6:4, 6:3.
Do sobotního rozhodujícího utkání dvouhry vstoupil lépe třiadvacetiletý Konečný a nad svým o osm let starším soupeřem vedl v první sadě 4:1.
„Úvod byl z mojí strany doslova katastrofální. Prohrával jsem dokonce 0:3 a 0:40 při svém podání, a kdybych tento gem nezvládl, tak bych určitě první set ztratil. Naštěstí jsem ale získal první bod, úspěšně se vrátil do zápasu a dokázal první set vyhrát," byl po utkání spokojený Pospíšil.
Čerstvému šampionovi nějakou chvíli trvalo, než si zvykl na levorukého soupeře. „Do té doby jsem na turnaji s žádným levákem nehrál, takže na tom možná něco trošku bylo. Ale hlavně přestal servírovat. Na začátku měl myslím stoprocentní úspěšnost prvního podání, ale postupem času mu servis odcházel," všiml si Jaroslav Pospíšil.
Druhá sada byla o něčem jiném. Pospíšil se ujal vedení 4:1, potom sice ztratil svůj servis, Konečný snížil na 3:4, ale více už Pospíšil svému soupeři nedovolil. „Vlastními chybami jsem si prohrál svůj servis. Možná to bylo lehkým podceněním, což by se mi nemělo v mém věku stávat, ale naštěstí jsem to zvládl," smál se Jaroslav Pospíšil.
Jeho finálový soupeř neskrýval zklamání. „Čekal jsem, že první set dotáhnu do vítězného konce, ale zradilo mě podání a pohyb. Cítil jsem únavu, asi budu muset přidat na kondici," přiznal stříbrný Michal Konečný.
Aktéři sobotního finále se navzájem velmi dobře znají. „Tak jednou za týden si společně v Prostějově určitě zatrénujeme," přiznal Pospíšil.
Vítěz si svého triumfu velmi váží. „Halový titul mi ve sbírce chyběl, takže jsem moc rád, že jsem to zvládl letos, a pokud bude možnost, tak bych ho zkusil přijet příští rok obhájit," slíbil Pospíšil, který v květnu roku 2011 figuroval na 103. místě žebříčku ATP.
