Olympijská šampionka z Pekingu 2008 si více než medaile cenila způsobu, jakým k němu došla. „Byla jsem spokojená už ve chvíli, kdy jsem do finále postoupila. První polovina závodu totiž nebyla ode mě nic moc a musela jsem si dát chvíli pauzu,“ líčila Plzeňanka.

Takže finále bylo pro vás jednodušší než následný boj o stupně vítězů?
Vždy platí, že postoupit do finále je složitější. Tam to ze mě ale spadlo a užívala jsem si každý okamžik. I proto jsem nyní spokojenější více s výkonem, který mě nakopne.

Vše jde podle plánu, že?
Ano. Poznala jsem, že jsem na dobré cestě, a pokud to tak bude pokračovat, může to přinést znovu dobré výsledky.

Ale medaile si zjevně užíváte stejně jako dřív…
Každá medaile je stále cennější, dostat se k ní je těžší a těžší. Tahle mi obzvlášť udělala radost.

Proč? Čím vás tolik rozradostnila?
Protože jsem po návratu měla opakovaně zdravotní potíže a nemohla jsem se do toho dostat. Zákonitě mi pak klesala sebedůvěra, ale tentokrát bylo všechno jinak. Průběh závodu mi udělal obrovskou radost, prožila jsem hezký závod.

Jak jste viděla své reprezentační kolegyně? Od medaile jste byly v hodnocení družstev blízko, ale druhá medaile z toho nakonec nebyla. Ani z toho nejste zklamaná?
Holky to zvládly výborně a mají důvod být na sebe hrdé. Sezona je stále na začátku, vedlo se jim výborně a já je mohu jen pochválit, protože čtvrté místo je výborný výsledek.