A čerstvě má za sebou Jan Kozina reprezentační vystoupení na evropském šampionátu osmnáctiletých hráčů v Lotyšsku. „Za to, že jsem mohl obléknout český dres, vděčím trenéru Forstovi. Vedl mě můj poslední rok v Domažlicích a další sezonu v Plzni," pravil mladík.

Český výběr skončil v elitní divizi evropského šampionátu dvanáctý. Jak tento výsledek hodnotíte?
Ročník 1995 je v Česku hodně silný, proto jsme měli ambice až na čtvrtfinále. Nakonec jsme skončili dvanáctí, což těmto představám zcela neodpovídá, ale příslušnost k divizi A jsme udrželi, takže můžeme být nakonec rádi.

Proč jste nakonec na postup mezi osm nejlepších týmů nedosáhli?
Šest hráčů z našeho kádru bylo krátce před zahájením našeho šampionátu na mistrovství světa devatenáctiletých (proběhlo na přelomu června a července v České republice – pozn. red.). Příprava kompletního kádru osmnáctky tak byla hodně krátká a to nebylo ideální. Jako klíčové se nakonec ukázalo naše střetnutí s Ruskem, které jsme ve skupině prohráli jen těsně o dva body, byť jsme vedli už o osmnáct. Tři čtvrtiny utkání jsme byli lepší, ale bohužel jsme nakonec neuspěli.

Jak jste byl spokojen s vytížením v zápasech?
Čekal jsem, že budu hrát méně, než na kolik se můj minutový průměr vyšplhal. V základní skupině jsem nastupoval tak na sedm osm minut, což odpovídalo mým odhadům. Nakonec se ale mé vytížení vyšplhalo až k patnácti minutám, což mě překvapilo. A mé výkony? Pořád je samozřejmě co zlepšovat, bylo to z mé strany trochu nahoru dolů, ale myslím, že co jsem měl, to jsem si odehrál.

Zaujal vás osobně v Lotyšsku některý z ostatních zúčastněných týmů?
Nějakých devět až deset celků se rvalo o titul, bylo to hodně vyrovnané. Já osobně jsem docela věřil hlavně Francii, té se ale nakonec vyhrál nepovedlo. Zlaté Turecko bylo favoritem a uspělo zaslouženě.

V nové sezoně 2013/14 vás už ovšem v plzeňském dresu neuvidíme…
Odcházím do Nymburka, budu tam vedle basketbalu studovat také gymnázium. Už jsem potřeboval změnu. Teď si ale nejprve konečně užiju čtrnáct dní volna.