Jasným vítězstvím potvrdil roli největšího favorita a na pódium také Ondřej Cink stoupal s úsměvem. Ale poté, co jako vítěz proťal cíl mistrovského závodu ve Stupně s miminkovským bodíčkem nad hlavou, ho v klubku novinářů přemohly emoce.
Došlo i na slzy.
„Dostalo mě to. Hrozně to pro mě znamená a jsem dojatý, jako jsem nikdy nebyl,“ připustil už šestinásobný český mistr v cross country.
V noci na úterý jste se stal tátou a k tomu jste přidal mistrovský titul ve Stupně, kde jste rozjel svou úspěšnou kariéru. Takže to byl týden snů?
Hlavně to bylo těžký. Z hlediska tréninku ten týden nebyl ideální. Moc jsem neodpočíval a ani přípravě jsem moc nedal. Navíc jsem byl po těžkém závodě v Andoře, ale nakonec to klaplo a já vyhrál nejprestižnější závod v České republice zrovna ve Stupně. Jsem šťastný.
Srdíčka a jméno Nelinka na bodíčku jasně ukazovaly, pro koho jste vyhrál.
Vítězství patří mým holkám, manželce a Nelče. Ale i pořadatelé mistráku Jarda Ryba a Ondra Paur odvedli skvělou práci a jsem rád, že jsem zvítězil. Přišlo hodně lidí, v cílové rovince to hučelo a fanoušci byli slyšet i na trati. Něco úžasného. Úplně stoprocentní jsem nebyl, ale lidi mě dotlačili k vítězství. Všem děkuju.
Měla manželka v porodnici možnost sledovat závod?
Posílal jsem jí odkaz na live stream, takže se nejspíš dívala, a jak jsem řekl, vítězství je hlavně pro ni.
Po startu jste se ale pohyboval až někde kolem desátého místa.
Start se mi nepovedl, nenakopl jsem tam pedál, takže jsem byl dost pod tlakem a musel jsem jet opravdu nadoraz. Kluci byli hodně silní a já musel bojovat až do konce. Ale měl jsem obrovskou motivaci vyhrát. Letošní rok není ideální, trápily mě alergie, nemoci, virózy, ale teď už je to dobrý a doufám, že už se mi smůla bude vyhýbat.
Třeba v pokračování Světového poháru v Kanadě a Americe?
Původně to v plánu nebylo, ale tím, že je Nelča na světě, tak i když bych byl raději doma, tak v úterý letím do zámoří.
