Dívka s vášní pro divokou vodu, co propadla létání

V září jsi nastoupila na ČVUT v Praze na obor profesionální pilot, jsi tak svému snu zase o něco blíž?

Ten sen se mi už splnil (úsměv). Sice zatím pilotuji „jen“ ultralighta, ale i to je něco neskutečného. Cesta dál bude dlouhá a náročná. Stát se pilotem dopravního letadla není jednoduché jako si jít koupit rohlíky do krámu. Ještě budu muset získat spoustu vědomostí a mít i štěstí, abych to dokázala. Za tři roky se mě zeptejte znova, jak se mi daří (smích).

Tak pojďme ke sportu. Jak bys zhodnotila letošní sezonu? Jak se ti vedlo?

Letošní sezona byla zvláštní, stejně asi jako pro všechny ostatní. Koncem července, kdy jsou už normálně odjeté šampionáty mládežnických kategorií, teprve začínaly nominační boje. Kvalifikaci do seniorského týmu a následnou účast ve finále mistrovství Evropy v Troji tak beru jako skvělou zkušenost. A na vydřený bronz ze své první Evropy v U23 budu také dlouho vzpomínat.

Madison Square Garden? Můj největší zážitek

Nyní jsi na soustředění v Polsku. Na co se v přípravě zaměřujete a proč jste k pobytu zvolili severní sousedy?

V tréninku obecně převažuje vytrvalost, objemy, posilovna a k tomu řádná regenerace. Kvůli říjnovému zranění ramene sice zatím nemohu trénovat naplno, ale snažím se rozumně dělat to, co mi tělo dovolí. A proč Polsko? Místní kanál není zas tak těžký a také je to relativně blízko. Sice tu není o nic tepleji než doma, ale dá se to zvládnout.

Jak dlouhou zimní přípravu spojenou s kempy v cizině zvládneš v kombinaci se studiem na vysoké škole?

Vzhledem k aktuální situaci se obávám, že zůstaneme doma v Česku. I kdybychom vyrazili na soustředění někam po Evropě, výuku na vysoké škole máme zatím distančně, takže se to s tréninkem skloubit dá. Mrzí mě, že jsem se nemohla poznat s novými spolužáky a alespoň v prvním semestru poslouchat přednášky živě, ale nějak jsem si zvykla.

Myslíš, že ani tréninkové kempy v Austrálii nejsou reálné? A kdy naposledy jsi trénovala jen v Česku?

Australani jsou dost striktní. Zatím jsem to moc neřešila, ale myslím, že o něco snazší bude odletět do Emirátů. Celou zimní přípravu doma si popravdě ani nepamatuji. Když moje starší ségra Kája jezdila za juniorky či U23, tak už jsem s taťkou jezdila s nimi.

Takže to bude po všech stránkách netradiční rok. Co dobrého tě letos překvapilo?

Nejvíc asi, že jsem si vybojovala místo v seniorské reprezentaci. Bojovalo se do poslední vteřiny jízdy… A já na to budu ráda vzpomínat (úsměv).

Vstupem do seniorské reprezentace se ti otvírá cesta k dalšímu z tvých snů – účasti na olympiádě. Je to tak?

Mým snem je nyní zopakovat letošní nominace a pak se uvidí, co bude dál.

Poruba zrušila utkání s DHC Plzeň kvůli covidu

Na čem budeš chtít do příští sezony nejvíce zapracovat?

Určitě na fyzičce. Silově nepatřím mezi ty nejlepší, ale věřím, že to jednou přijde a nějaký ten sval mi snad naroste (smích).

Máš jasno o programu přípravy, nebo se vše bude odvíjet průběžně podle opatření ohledně epidemie?

Bylo by fajn, kdyby se nám podařilo odletět do tepla, ale myslím, že se vše bude přizpůsobovat a měnit podle aktuálních opatření.

Všichni si asi přejeme brzký návrat k životu bez restrikcí. Je něco, co ti v současnosti opravdu chybí a na co se těšíš, až se situace uklidní?

Chybí mi hodně věcí, ale úplně nejvíc prarodiče, které jsem neviděla ani nepamatuji. Těším se, až se konečně sejdeme a já se u babičky pořádně najím (úsměv). (rč, ks) www.ais-pk.cz