„Chtěli jsme děti rozhýbat. Můžete jim posílat různé programy, ale každý je na tom ve vybavenosti cvičebních pomůcek doma jinak. Menší děti jsou odkázány na rodiče, ale ty větší už to mají jednodušší. Chceme děti motivovat, aby je to víc bavilo, protože když si cvičení samy vymyslí, provedou ho a pošlou a vy je za to pochválíte, tak z toho mají větší radost,“ vysvětlil Adolf Blecha, který působí jako kondiční trenér i u házenkářů Talent týmu Plzeňského kraje.

Kolik procent členů PK Slávia VŠ Plzeň se zapojilo a posílá videa z domácího tréninku?

Procentuálně nevím. Klub má kolem 400 dětí, ale je jasné, že ne všechny to posílají. Těch videí přišla spousta a někdo jich pošle více, takže tu orientaci nemám. Spíš si kontrolujeme ty starší, třeba dorostence, kde každá skupina má svoji uzavřenou skupinu na facebooku, do níž by měli posílat svoje aktivity. Pak jasně vidíte, kdo trénuje a kdo netrénuje.

Jaká z aktivit vás zaujala?

Jde o cvičení, která s dětmi cvičím během suché přípravy v tělocvičně nebo i venku. Jsou tam zajímavé věci, ale hlavně mě nadchlo to, že jsem viděl spoustu venkovních sportovišť, o kterých jsem nevěděl, že existují. Dětem píšu, kde to je a jak to našly. Mně se líbí jejich tvůrčí práce, vidíte, že je to baví a že chtějí pro sebe něco udělat.

Jak se mají vaši svěřenci připravovat v případě karantény?

Pokud je někdo zavřený mezi čtyřmi stěnami, tak je to složitější. Možností cvičit doma je hodně, protože na sociálních sítích je dost odkazů na cvičení, třeba motorická nebo protahovací cvičení. Pokud jste zavřený na místě, tak jedno z ideálních řešení jsou různé intervalové cviky, například skákání přes švihadlo.

Máte na starost i přípravu extraligových plzeňských házenkářů. Jak jste jim připravili s realizačním týmem individuální přípravu?

Než se zavřela i venkovní sportoviště, snažili jsme se připravovat venku kruhovými tréninky. Nyní každý z hráčů dostal plán cvičení, ale každý má jiné možnosti, protože někdo má doma pomůcky typu gymball nebo bosu. Někdo ale nemá nic, takže víceméně se to skládá z cvičení s vlastní vahou těla a dali jsme dohromady nějaké intervalové běhání, které musí kluci denně plnit a posílají nám to aplikací do skupiny. My máme přehled o tom, kdo cvičil a kdo necvičil, kdo běhal a jak.

Atletka Tereza Petržilková při strečinku v rámci běžecké přípravy na příští sezonu na Šumavě.
Střídám trénink, jídlo a spánek, směje se atletka Petržilková

Plní hráči Talentu stoprocentně tréninky?

Od té první vlny v březnu, kdy jsem po nich chtěl, aby si nainstalovali aplikace, tak na mě koukali jako na blázna. Bohudík kluci už pochopili, že dneska to jinak nejde, takže já jsem spokojený, protože plní to, co mají. Někteří chodí do práce, což není pro ně jednoduché, ale jsem spokojený a je to daleko lepší, než to bylo při první vlně. Pochopili, že když nebudou trénovat sami, tak jim nikdo v této situaci nepomůže.

Budou jim ale chybět házenkářské návyky. Za jak dlouho se jim herní prvkys míčem vrátí?

Bude to stejné pro všechny, protože podle mých informací kluci z jiných házenkářských týmů trénují také individuálně. Tréninkový a herní rytmus jim bude hodně chybět. Jde o pravidelnost, díky níž to pak kluci dělají automaticky. Jestliže z toho na měsíc nebo dva vypadnou, tak nějakou dobu bude trvat, než se do toho dostanou zpátky. Každý se s tím ale dokáže vypořádat jinak a jinak o tom přemýšlí, což se potom odrazí i na herním zatížení, které nastane, až budou soutěže pokračovat.

Je možné trénovat individuálně s míčem, nebo to nepřipadá v úvahu?

Nepřipadá to v úvahu, protože extraligová házená je halový sport, a i kdyby možnosti trénovat venku byly vládou povolené, tak máte jinou chuť hrát házenou venku a vevnitř. Navíc bychom zničili míče, které jsou přizpůsobené na halový sport. Házenkáři by nemohli tolik používat lepidlo, které tomu dává techniku hodu a různých fint. Takže si nedokážu představit, že bychom trénovali venku na tartanovém hřišti, pokud by to bylo vládou povolené.