Jako v závěru minulého týdne. K výběhu v dešti s manželem u Bodamského jezera přidala večer návštěvu představení opery Rigoletto na přírodní scéně a další den se vracela za synem na Šumavu a pobíhala po tamních kopcích.

Pro zkušenou závodnici šlo o zpestření po dalším triumfu v sezoně.

Amatérská mistryně světa a česká šampionka z červnového souboje v rodné Plzni ovládla v Prachaticích při mistrovství Evropy v terénním triatlonu Xterra kategorii do 39 let.

Druhý rok po sobě.

„Těžký závod v krásném prostředí na Šumavě, kde to mám ráda. Přála jsem si obhájit titul z Německa, což se povedlo. Navíc v Prachaticích, kde jsem se před rokem vlastně vrátila do velkých závodů,“ komentovala osmatřicetiletá závodnice a trenérka Triatlonové akademie Plzeň zisk evropského zlata v souboji na 1,5 km plavání, 35 km cyklistiky na horském kole a 10,5 km běhu.

Jako juniorka pod dívčím jménem Bejstová prorazila v triatlonu a ještě víc v závodech na horských kolech, kde cílila i na olympiádu. Jenže pak se její slibná kariéra nadlouho zasekla, aby se nyní coby paní Zemanová a máma od rodiny vrátila s plnou parádou.

Vítězství z Prachatic musí těšit o to víc, že jste v absolutním pořadí včetně profesionálek skončila jako třetí z Češek celkově čtrnáctá a za sebou jste nechala řadu elitních závodnic.

Každé vítězství těší. Nakonec druhá Helča Karásková patří ke světové špičce a Tereza Ďurdiaková, která byla jen o dvě příčky přede mnou, je zase o jedenáct let mladší. Ale já si soupeřky nijak zvlášť nehlídala a už tradičně jsem si jela svůj závod. To se soustředím jen na sebe a snažím se držet konstantní tempo. Sice svižné, ale tak, aby pořád nějaká rezerva zbývala.

Což podle toho, že jste byla nejrychlejší amatérkou, vám vyšlo.

Tratě v Prachaticích dobře znám. Navíc na rozdíl od profesionálek jsme měly v plavání povoleny neopreny, což mi nahrálo. Zaplavala jsem solidně a na kole jsem se prokousávala kupředu. Trať mi seděla, technické úseky mě baví a i když mám v kopcích rezervy, tak dokážu udržet stabilní tempo. Na prachatické náměstí jsem už přijela první. Mohla jsem běžet relativně v klidu a užívala jsem si povzbuzování fanoušků u trati. Sešla se tu spousta známých a byli slyšet.

Po závodě v Itálii jste si znovu vybojovala slot – účastnické místo – pro letošní mistrovství světa. Přemýšlíte o startu na Havaji?

I když manžel mě pobízí, abych na Maui vyrazila a využila toho, že se mi daří, nejsem rozhodnutá. Abych o Havaji začala přemýšlet, musela bych přidat ještě jeden slot. Tedy vítězství v kategorii, a to nyní o víkendu na závodě v německé Žitavě. Ale fakt nejde o jednoduché rozhodování. Když už jdu na start, tak jedině s vědomím, že jsem v přípravě udělala maximum. A aby si všechno sedlo, zaměstnání, rodina, trénink, to už je zodpovědnost, stres a já si nejsem jistá, jestli si tím chci projít.

Nebyla by škoda nezúročit na světové scéně aktuální formu i zkušenosti?

Uvidíme. Ale jedno vím. Loňský start na Maui, závod, atmosféra a to vše kolem, mě tak naplnilo, že i kdybych se tam už nikdy neměla vrátit, nebudu smutná.