Útočil ze zadních pozic, ale v panujícím vedru se rval jako lev a podruhé v kariéře stoupal v prestižní sérii na stupně vítězů. Ve Švýcarsku nestačil jen na vítěze a kolegu z české reprezentace Jaroslava Kulhavého a domácí hvězdu Nina Schurtera. „Jsem hrozně spokojenej, že mi to konečně vyšlo," svěřoval se po boji cyklista z Újezda u Svatého kříže na Rokycansku.

Od premiérového úspěchu v Andoře, kde skončil druhý, totiž uplynuly už dva roky. Po nevýrazných výsledcích v loňské sezoně se tak mistr světa do 23 let z roku 2012 vrátil znovu do špičky Světového poháru. Po třetím závodě série okupuje Cink sedmou příčku průběžného pořadí.

Musely to být pro vás asi úžasné momenty, stát znovu mezi triem nejlepších.
Užíval jsem si nejen třetí místo, ale i fakt, že v příštím závodě Světového poháru budu startovat z první řady, a ne jako dosud ze třetí, čtvrté lajny. Prokousat se dopředu přes tolik jezdců mě pokaždé stálo spoustu sil. Musíte mít formu, ale i štěstí.

Co bylo tentokrát jinak oproti úvodním dvěma podnikům Světového poháru, v nichž vám útok na pódium ještě nevyšel?
Asi to, že po prvním kole jsem nebyl padesátý v pořadí, ale ´jen´ asi šestadvacátý.
 V Lenzerheide se startuje po asfaltu do kopce, kde se dá předjíždět, a ne jako předtím
 v Albstadtu po křivolakých cestičkách na louce. Tím to bylo víc o výkonnosti a já se 
i přes panující vedro cítil
v pohodě. A jak jsem se posouval dopředu, chtěl jsem ještě víc. I když jsem prakticky celý závod jel nadoraz, tak jsem věřil, že vydržím až do konce. V posledním kole to už nebylo ideální, ale vyšlo to.

Ve kterém okruhu jste se probojoval na třetí příčku a jak těžké ji bylo potom udržet?
Asi tři kola před koncem jsem se dotáhl na třetího v pořadí Juliena Absalona, zrovna ve chvíli, kdy ho postihl defekt. Píchl a dlouho musel jet na prázdné gumě, což mě nahrálo. Potom jsem sice kroužil osamocen třetí, ale zezadu letěla silná skupina jezdců, takže to ještě docela bolelo.

Jak moc vám k bronzu v Lenzerheide pomohla bouřlivá atmosféra, na níž se podíleli také čeští fanoušci?
Jára Kulhavý vedl, takže čeští fanoušci byli ve varu, ale jejich povzbuzování pomáhalo také mně. Vůbec v Lenzerheide vládla výborná atmosféra. Vedle Nového Města na Moravě je to další místo, kde rád závodím. Trať, organizace i lidi jsou tu skvělí.

Vaše čekání na medailový úspěch bylo hlavně o trpělivosti? O tom nenechat se rozhodit startem ze zadních pozic?
Povzbuzovalo mě především to, že jsem zdravý. Po všech těch trablech z minulé sezony jsem zimu přečkal bez nemoci. Ale když startujete daleko za první lajnou, tak je těžké nepodlehnout myšlence, že vlastně nemůžete uspět. Což vás sráží, bere energii. Musel jsem si to v hlavě srovnat a zdá se, že se to povedlo. Impulsem mohla být i nedávná změna trenéra.

To je novinka. Co vás vedlo
k ukončení spolupráce s Milanem Spěšným?
Nechci to rozebírat, všechno je ještě příliš čerstvé. S Milanem jsme ušli kus cesty
a jsem mu za hodně vděčný, ale rozhodl jsem se udělat změnu.

Kdo je vaším novým trenérem?
Profík z Německa, napojený na tým, který individuálně trénuje i některé známé fotbalisty nebo tenisty. Jsme ale teprve na začátku spolupráce.

Za čtrnáct dní se v Kutné Hoře strhne bitva o český titul? Bude šampionát při současné formě Kulhavého jen bojem o stříbro
 a bronz?
Jára je momentálně jen těžko k poražení, ale každý závod je jiný. Jenže být českým mistrem je sice lákavá představa, ale větší váhu mají výsledky ze Světového poháru. Série pokračuje v úvodu srpna 
v Kanadě a v Americe a tam bych chtěl potvrdit nárůst formy. Zvlášť závod v americkém Windhamu mi sedí, tak proč se neporvat znovu
 o pódium nebo dokonce vyhrát. To je můj cíl.

Je to Ondrovo rozhodnutí, komentuje rozchod Spěšný

Ještě před pár týdny by Milan Spěšný nejspíš slavil. Přijímal gratulace. Radost sice někdejší biker a nyní trenér má i teď, ale se zvláštní příchutí. Reprezentant Ondřej Cink si o víkendu dojel pro třetí místo v závodě Světového poháru, ale už nikoliv jako Spěšného svěřenec. Spojení Spěšný – Cink se rozpadlo.

„Asi před čtrnácti dny mi Ondra oznámil, že naše spolupráce končí. Ani pro jednoho
 z nás to nebyly lehké chvíle. Přece jen za ty roky byl náš vztah hodně osobní. Ale je to Ondrovo rozhodnutí a já ho respektuji," uvedl Spěšný.

„Náš pracovní vztah sice skončil, ale věřím, že zůstáváme přátelé. Není to tak, že bychom se měli vzájemně nějak vyhýbat," prohlásil osmatřicetiletý kouč z Plzně. Do trénování se vrhl s koncem kariéry a Cink se stal Spěšného hlavním klenotem.

Čtrnácté místo na olympiádě v Londýně, tituly mistra Evropy a světa do 23 let, ale i raketový nástup Cinka v elitní kategorii chlapů. Tyhle úspěchy kluka z Rokycanska nesou Spěšného podpis. Jenže loni se klapající spolupráce lehce zadrhla.

Cink sužovaný zdravotními problémy nenavázal na výsledky z minulých let a řešení hledal u trenéra.

„Ondra chtěl, abych se mu daleko víc věnoval. Jezdil s ním na soustředění, byl na závodech a já se mu snažil vyhovět. Potlačil jsem kvůli tomu i svůj další program, ať už v týmu Kola-BBM nebo v dětské akademii. Teď je vše jinak," podotkl biker, který se prosazoval v domácím cross country, ale také ve Světovém poháru. Dojel šestý v Brazílii, desátý byl v Americe.

A jaké jsou podle Spěšného důvody rozchodu? „Každý vztah se opotřebuje. I když jsem se snažil přicházet s novými prvky, přece jen mám nějaký styl tréninků a teď Ondra poznává něco nového. Už páté místo na Evropských hrách v Baku však ukazovalo, že formu má a třetí příčka z Lenzerheide to jen potvrdila."

V dané situaci se chce Spěšný daleko víc věnovat akademii, ale i svým dvěma dětem, z nichž desetiletá Simona už ukazuje zděděné geny na závodech. „Mladší Samuel na kole zatím hlavně řádí,"podotkl s úsměvem hrdý otec.