„Už jen získání víz bylo velmi obtížné, jedinou možností bylo politické pozvání,“ popisovala Dana Čechová na svazovém webu s tím, že jí se to podařilo pár dní před odletem. Pak ještě musela doložit negativní test na covid.

A tak se mohla se svojí svěřenkyní vydat z Frankfurtu do Šanghaje. Po příletu do Číny následoval další test hned na letišti a pět dní v karanténním hotelu. „Jídlo jsme dostávaly v přesných časech za dveře. Nesměly jsme vyjít z pokoje, vše bylo monitorováno kamerami,“ popisovala Dana Čechová.

Při porušení pravidel hrozilo vyloučení z turnaje. „V Šanghaji jsme s Britt měly pokoje naproti sobě. Večer jsme vždycky otevřely vstupní dveře, sedly si proti sobě přes chodbu a udělaly si společnou večeři. Jedly jsme a povídaly si,“ pokračovala česká trenérka Nizozemky.

Po pěti dnech následoval přesun autobusem, v němž jelo pět lidí, do dějiště Světového poháru. „Vidět tisíc kilometrů Číny z okna autobusu, to byl silný zážitek,“ popisovala Čechová. Ve Weihai bydlí stolní tenistky v olympijském centru. „Vše je na výborné úrovni. Nejlepší je, že už nedostáváme jídlo za dveře, ale můžeme si normálně vybrat, na co máme chuť,“ pochvalovala si.

Na turnaj se kvůli přísné karanténě česko-nizozemský pár připravoval převážně s Němkou Peti Soljaovou a její trenérkou Jie Schoepp. Teprve těsně před turnajem šly za stůl s Adrianou Diazovou z Portorika. „Měla jsem také možnost sledovat trénink světové dvojky, Japonky Mimy Ito,“ přidala další postřeh.

S Nizozemkou Eerlandovou, aktuálně 30. hráčkou světového žebříčku, se Čechová poznala už při společném působení v bundesligovém Bingenu. Pak spolu hrály na světovém okruhu čtyřhru a od letošního léta ji vede jako trenérka.