Florbalový klub FBC Plzeň zazářil na tradičním mezinárodním turnaji Czech Open, který se koná každoročně v Praze.

Západočeši se v kategorii PRO M umístili na skvělém druhém místě, což patří k nejlepšímu klubovému úspěchu posledních let.

V základní skupině sice prohrál plzeňský tým všechny tři zápasy, ale následně se po dvou zvládnutých duelech v play down posunul do vyřazovacích bojů, kde se prodral po dvou vítězstvích až do finále. V něm však byl nad síly Západočechů pražský tým Black Angeles.

Nováček Superligy potvrdil roli favorita a zvítězil 5:1.I přesto se však nemají Plzeňané za co stydět. V těžké konkurenci, v níž naráželi na mužstva z vyšších či zahraničních soutěží, skončili stříbrní.

Individuální ocenění za nejlepšího brankáře turnaje získal navíc gólman FBC Lukáš Ščurko.

Co říkáte na to, že jste byl vyhlášen jako nejlepší brankář?

Řekl bych, že za tímto oceněním stojíme všichni. Týmový výkon a skvělá obrana nás dovedla k druhému místu a mě k tomuto ocenění.

Překvapilo vás hodně ocenění?

Nečekal jsem to (úsměv).

Je to pro vás největší dosavadní úspěch ve florbale?

Asi ano. Hlavně je to úspěch, který nikdo nečekal. Na turnaj jsme jeli hlavně nabrat zkušenosti a nakonec se nám turnaj vydařil natolik, že jsme si mohli užít atmosféru finále Czech Open.

Cesta turnajem byla poněkud trnitá. Kdy jste začal věřit, že byste mohli dojít tak daleko?

Poslední místo ve skupině moc nenasvědčovalo tomu, že bychom měli dojít až do finále. Myslím si, že prohry ve skupině pramenily z přehnaného respektu k soupeři. Ve vyřazovacích bojích už zápasy z naší strany vypadaly úplně jinak. I přesto jsem si myslel, že každý další zápas je pro nás poslední, když jsem viděl, jak silné týmy nás čekají v dalším kole.

Byl to velký šok na začátku si zvyknout na poněkud jiné tempo florbalu?

Tempo samozřejmě bylo o něco větší než v Národní lize. Pomohlo, že jsme ztratili postupně ostych a hráli jsme ve větší pohodě. Samozřejmě to bylo pro mě náročné. Ve finále se mi jednu chvíli pořádně točila hlava, jak soupeř přesouval hru ze strany na stranu (úsměv).

Jaký byl recept na těžké soupeře?

Zahuštěný střed a rychlé protiútoky, které nám na turnaji vycházely. Téměř ve všech utkáních v play off jsme vedli, což nám hodně pomohlo. Mohli jsme se soustředit spíše na obranu a hrozit z protiútoků.

Zamrzelo po finále, že necinkla zlatá medaile?

Neřekl bych. Pro nás je finále obrovský úspěch. Celý turnaj to pro nás byla taková pohádka, kterou nikdo z nás nečekal. Finále jsme si hlavně chtěli všichni užít, což se myslím i stalo.

Čím si vysvětlujete, že vám turnaj tolik sedl celkově?

Tím, že jsme makali jako tým. Radovali se z maličkostí a nastavili jsme v mužstvu takovou atmosféru, že se výkon každého hráče zvedl o několik stupňů. Doufám, že v tom budeme pokračovat a přeneseme si to i do nové sezony.