A v minulém týdnu je čekal nevšední zážitek. Petrův Füchse Berlín doma hostil nováčka z Erlangenu, kterému pomohl k postupu právě Jan.

Došlo tedy na bratrský souboj Petra a Jana Štochla.

Mediálně sledovaný duel neměl vítěze, favorizované Lišky sice v poločase vedly už 16:12, ale Erlangen dokázal po změně stran srovnat na 26:26 a odvezl si z Berlína cenný bod.

Jak byste ohodnotili svůj výkon a výkon svého bratra?
Petr Štochl: Výstižně to řekl po utkání můj spoluhráč, prý jsem první poločas vyhrál já a druhý můj brácha. Honza přišel do brány po dvaceti minutách a svému týmu k bodu výrazně pomohl, chytal fakt dobře. Já jsem byl v bráně do 53. minuty, potom jsem za stavu 24:23 střídal.
Jan Štochl: Brácha odehrál skoro celý zápas a rozhodně patřil k nejlepším hráčům svého týmu. Z mého pohledu byl i můj výkon v pořádku.

Proběhlo před samotným zápasem nějaké hecování?
P. Š.: Moc ostré to nebylo. My jsme samozřejmě neustále v kontaktu, ale to, že proti sobě můžeme hrát, se nám až tak často nestává. V bundeslize je to vlastně teprve druhá sezona, kdy se potkáváme. Hecování nastalo spíš po zápase, kdy mi brácha říkal, že tohle mi bude připomínat dlouho. V roli favorita jsme byli my, a nechali jsme si vzít bod.
J. Š.: Před zápasem nic moc neproběhlo, Berlín byl v roli jasného favorita.

Radili jste střelcům svého týmu, co může na bratra platit?
P. Š.: Je pravda, že naši hráči za mnou s touhle otázkou chodili. Honza většinou působil ve druhé lize, takže se s ním příliš nesetkávali. Já jsem je spíš varoval před tím, že je velmi zkušený a chytrý gólman, který dokáže hráče přečíst. Spíš jsem jim tedy radil, aby v jasných situacích nepoužívali střely, na které jsou zvyklí, protože je bude znát. Ale viditelně to moc nefungovalo, protože toho brácha dost pochytal.
J. Š.: Nikomu jsem sám od sebe neradil. Navíc jsme samozřejmě před zápasem nevěděli, jestli brácha do utkání nastoupí od začátku.

Berete výslednou remízu ze vzájemného souboje jako zisk, nebo ztrátu jednoho bodu?
P. Š.: Určitě jako ztrátu, ale vzhledem k průběhu utkání můžeme být rádi. Pět vteřin před koncem totiž Erlangen trefil tyč. Kdyby to šlo o pět centimetrů vedle, tak jsme prohráli. Pro náš tým, který se chce pohybovat v popředí bundesligy, je ovšem domácí remíza s nováčkem samozřejmě ztráta. Erlangen si ale bod zasloužil, bojoval a dřel od začátku do konce.
J. Š.: My musíme být se ziskem bodu v Berlíně spokojeni. Navíc jsme ani jednou v zápase nebyli ve vedení. Přesto jsme paradoxně měli v závěru k vítězství trochu blíž.

Vzpomenete si, kdy jste naposledy nastoupili proti sobě?
J. Š.: Bylo to před dvěma lety, kdy jsem chytal za Bergischer HC, tehdy jsme s Berlínem v bundeslize domácí zápas prohráli.

Zaznamenali jste v Německu vyšší mediální zájem o vzájemný zápas?
P. Š.: Ano, je to určitě zajímavost. Pár bratrských dvojic se v bundeslize vyskytne, ale aby oba bratři byli gólmani, to samozřejmě tak obvyklé není. Navíc jsme oba mezi třemi nejstaršími hráči v bundeslize, i to je pro německé novináře zajímavé.
J. Š.: Ano, bylo toho trochu víc než při běžném zápase.

Zašli jste společně po zápase na večeři nebo na pivo?
P. Š.: Na tohle bohužel není moc času. Ten tým, který hraje venku, po utkání sedá do autobusu a jede domů. Nicméně pivko ve VIPu jsme stihli.
J. Š.: Na to nebyl čas. Stihli jsme samozřejmě jedno společně v hale, ale pak jsme hned odjížděli zpátky do Erlangenu.

Jaké jsou ambice vašeho týmu 
v aktuální sezoně?
P. Š.: My jsme si po nepříliš dobrých výsledcích s trenérem sedli a ten říkal, ať se zbytečně nenervujeme. Dvě soutěže (Pohár EHF a německý pohár, pozn. aut.) nám prakticky ještě ani nezačaly a v bundeslize máme za sebou první čtvrtinu. Ještě je před námi hodně zápasů. Také očekáváme návrat několika hráčů do sestavy, Pavel Horák by měl nastoupit už v dalším utkání a po Vánocích se přidají další dva klíčoví hráči Jaszka a Spoljarič.
J. Š.: My nemůžeme mít jiné ambice než se v bundeslize udržet. Splnění tohoto cíle by pro nás byl rozhodně úspěch.

Sledovali jste cestu Talentu M.A.T. Plzeň Pohárem EHF?
P. Š.: Už v kabině jsem prezentoval, že se těším, až pojedeme hrát do Plzně. Mohli jsme na ni totiž narazit ve třetím předkole, kam jsme byli nasazeni, nebo potom v základní skupině. V minulé sezoně se nám povedlo jet třeba do slovenského Hlohovce. Bohužel ale Plzeň neprošla přes ruský Perm. Po prvním zápase, kdy Talent doma prohrál o dvě branky, jsem mu už moc šancí nedával. Hrát v Rusku je vždycky složité, házená je tam na kvalitní úrovni. Určitě je to škoda, klukům jsem postup přál. Je tam řada mladých házenkářů, kteří by si měli mezinárodní házenou vyzkoušet a posunout se dál.
J. Š.: Sledoval jsem pouze výsledky. Je dobře, že Plzeň pohár hrála, ty zkušenosti se mohou hodit už v letošní sezoně, kdy po delší době rozhoduje o titulu znovu play-off.