„Byl to těžký a bojovný zápas až do konce. Poučili jsme se ze dvou prohraných utkání. V nich jsem klukům příliš nepomohl, ale v den zápasu jsem měl rozhovor se starším bratrem, který hraje tenis. Poradil mi několik věcí a všechny mi vyšly, takže bych mu chtěl poděkovat,“ řekl Milan Škvařil (na snímku).
Jaké prožíváte pocity?
Krásné. Mám radost, protože celá rodina držela palce. Vrátil jsem se z ciziny, abych hrál finále, nikoliv o třetí místo. Soustředil jsem se, abych byl v rozhodujícím utkání týmu platný, což doufám, že se stalo. Urvali jsme krásný výsledek, všichni makali na 120 procent, musím celé mužstvo pochválit.
Co jste změnil oproti předchozím dvěma zápasům?
Nevím. Asi jsem se předtím nedokázal tolik dostat do hry.
Sérii jste vedli 2:0, ale Dukla srovnala. Měl jste strach, že nepostoupíte do finále?
Neměl. Máme zkušené mužstvo, jsme zvyklí hrát o první místo a s tím jsme do toho šli. Neexistuje, že by někdo řekl, že to nezvládneme. Šli jsme si za postupem do finále a myslím si, že to i tak vypadalo na hřišti .
Rozhodly zkušenosti?
Určitě. Spoustu věcí jsme si s Mikym (Tonar) na hřišti řekli, vyhověli si. Musím Mikyho pochválit za to, jak řídil hru. Známe se dlouho a Péťa (trenér Štochl) nám dal volnost, nesvazoval nás striktními pravidly, ale nechal to na nás.
Ve finále vás čeká Karviná…
Budeme hrát svoji hru. S Karvinou se nám hraje lépe než proti Dukle, takže jsem rád, že ji máme ve finále. Bude to hezká házená.
Máte ještě síly?
Ano. To jen vypadá, že je nemáme. Na finále jsou síly vždycky.
Vaše maminka pátý zápas prožívala možná více než vy.
Mamina se většinou drží, ale pátý zápas ji vtáhl jako mě. Jsem rád, protože takhle to má být. Věřím, že se finále bude hrát s lidmi v hale, aby utkání vtáhlo všechny.
