„Letos to bylo vcelku dobré. Loni jsme hráli mezi svátky tři zápasy a domů do Plzně jsem se vůbec nedostal,“ vrací se dvaatřicetiletý házenkář o rok zpět.

Tentokrát slavil příchod Nového roku v Plzni s reprezentačním spoluhráčem Karlem Nocarem, aby se zanedlouho sešli i v Nymburce.

Jak se vám s berlínskými Liškami v závěru první části bundesligy dařilo?
Uhráli jsme velmi dobré výsledky, a přezimujeme tak na osmém místě. Což bych řekl, že je mírně nad náš plán.

Teď už jste se ale určitě přeorientoval na reprezentační povinnosti. Pod novým koučem Martinem Liptákem teď máte první delší prostor ke společné přípravě…
Především se musíme pokusit vstřebat trenérovu filozofii. Ta je přece jen trochu jiná, než byla u jeho předchůdce Pavla Pauzy. Jsme ale teprve na začátku společné cesty, těžko lze být konkrétnější. Mančaft musí postupně najít novou tvář.

Vypadá to, že vy budete patřit k základním stavebním kamenům. V poslední době přece jen dostáváte v brance více prostoru než Martin Galia. Cítíte to také tak?
Ale to je dáno spíše tím, že Martin byl půl roku zraněný a teprve se dostává do optimální formy a kondice. V reprezentaci nemáme rozděleno, kdo je jednička a kdo dvojka. Důležitá je momentální forma. A abych řekl pravdu, ani nevím, podle čeho se trenéři rozhodují, kdo půjde do branky. Často si i my řekneme svůj názor, důležité slovo pak má asistent Jura Mika.

Od čtvrtka vás čeká Novoroční turnaj, při němž se podíváte i do rodné Plzně…
Máme radost, že hrajeme právě v Plzni. Je to jedno z mála měst, kde lidé házené rozumí a umí i fandit. Nároďáku se tu navíc vždycky daří. My Plzeňáci, a že nás není v mančaftu málo (vedle Štochla jsou plzeňskými odchovanci ještě Jícha, Nocar, Mráz, Hynek a Vraný, pozn. aut.), máme o to větší motivaci.

Začátek roku bývá i obdobím pro plánování. Co vy si tedy přejete v roce 2009?
Především abych zůstal zdravý, od toho se pak všechno odvíjí. A pokud se budeme bavit o házenkářských plánech, tak je to jasné. S reprezentací dotáhnout úspěšně rozehranou kvalifikaci o Euro 2010. No a na klubové úrovni udržet vydobyté pozice.

Když už jsme zpátky u toho klubu, v Berlíně vás čekají v příští sezoně dvě podstatné změny. Přijde nový kouč Dagur Sigurdsonn a vám přibude konkurence. A ne ledajaká, německý reprezentant Heinevetter z Magdeburgu…
To nijak zvlášť neprožívám. Dál se budu snažit v přípravě dělat vše na sto procent, na tom se nic nezmění. Asi pak neodchytám v každém zápase celých šedesát minut, ale to může být i výhoda. Stejně jako nový kouč. Co jsem slyšel, je hodně přístupný komunikaci.

Znamená to, že Berlín bude chtít v tabulce i nadále stoupat výš?
Po postupu do bundesligy si vedení klubu stanovilo pětiletý plán a zatím se ho daří dodržovat. Loni byla prioritou záchrana, letos jsme se chtěli posunout o trochu nahoru a příští rok se prát o poháry. A to by mohlo dokonce při troše štěstí vyjít i letos…