Mezi její největší úspěchy patří zlato ze smíšené čtyřhry a dvě stříbrné medaile z dvouhry a čtyřhry z loňského oblastního přeboru a také bronz na turnaji Grand prix “B“ ve smíšené čtyřhře. V této disciplíně byla na konci roku 2018 v celostátním žebříčku na 12. místě. Všechny tyto úspěchy dosáhla v kategorii U15, z které letos přešla do kategorie U17, a protože se díky své houževnatosti a píli znatelně zlepšuje každý rok, bude zajímavé sledovat, jak výrazně se prosadí v budoucích letech.
Usměvavá dívka si po tréninku “nenápadně“ přidávala protahovací cviky, aby oddálila interview, ale jakmile se rozhovořila, sálalo z jejích odpovědí nadšení a zapálení pro badminton.
V kolika letech jste se dostala k badmintonu?
Už někdy ve druhé nebo třetí třídě. Chodila jsem na gymnastiku do doubravecké sokolovny a tam byla možnost si zkusit badminton. Šla jsem se podívat na jeden trénink a úplně jsem si badminton zamilovala, takže to byla pro mě jasná volba, že jej začnu hrát.
Jak často trénujete?
Čtyřikrát týdně, třikrát mám tréninky v tělocvičně ve Chválenické ulici a jednou na Lokomotivě. Dvakrát je to dvouhodinový trénink a dvakrát trvá hodinu a půl.
Letos budete končit základní školu. Už jste si vybrala střední školu?
Chtěla bych jít na sportovní gymnázium, čekají mě klasické přijímačky a talentové zkoušky. Věřím, že zde bude možnost dělat badminton naplno, že kvůli zaměření školy budou vstřícní ohledně uvolňování na turnaje nebo soustředění.
Co se vám na badmintonu líbí a je i něco, co na něm nemáte ráda?
Pro mě je hlavní, že se v něm můžu vybít. Když jsem naštvaná nebo smutná, přijdu na trénink a můžu tuhle svou energii přenést do hry. Jde o sport hodně náročný na fyzičku, ale i psychiku. Jako určité minus vidím jeho jednostrannost, mám přetíženou levou polovinu zad, snažím se to kompenzovat rehabilitací a cvičením, ale mám v tom ještě rezervy.
Stává se vám, že když někomu řeknete, že hrajete závodně badminton, který je řazen mezi nejrychlejší raketové sporty, on zareaguje slovy: Jo, to znám, taky si občas plácnu u vody?
Slýchám to hodně častoa taky slýchám výrazy pálka a košíček. To mě vždycky “nastartuje“ a snažím se vysvětlit, že je to raketa a míček, ale málokdo to pochopí. Hodně lidí si pořád myslí, že badminton rovná se plážový sport nebo relaxace u vody. Občas pozvu někoho ze svého okolí, aby se přišel podívat na turnaj nebo si přímo vyzkoušel badminton na kurtu. Pak pochopí, že jde o opravdu náročný a těžký sport.
V soutěžních zápasech jste spíše emotivnější typ, nebo klidná a soustředěná na vlastní hru?
Jak kdy. Záleží, jak se vyspím nebo jakou mám náladu. Podle toho buď vybouchnu, nebo jsem v pohodě. Každý turnaj je z tohoto pohledu úplně jiný. Někdy jsem úplně v klidu a jde mi to, někdy se musím povzbudit, uklidnit, abych se dostala do správné nálady. Je to opravdu velmi různorodé (smích).
V únoru proběhlo v Plzni mistrovství České republiky, kde jste vypomáhala jako lajnová rozhodčí. Jak hodnotíte šampionát z diváckého pohledu i z pohledu přímo u kurtu?
Pro mě to byla úplně nejlepší zkušenost, hlavně pro další hraní, ale i pohled rozhodčího byl přínosný. Nejcennější na tom byla právě možnost vidět zápasy přímo z kurtu nebo kousíček od kurtu. To je něco úplně jiného než koukat na to v televizi. Viděla jsem naživo, jaká obrovská energie je v hráčích. Jak je silná vzájemná podpora mezi spoluhráči v párových disciplínách. I soudcování bylo dobrou zkušeností. Ukázalo mi to, jak je někdy obtížné rozhodnout, i když sleduji bedlivě dopad míčku. A také vím, že hlavní je princip fair-play.
Vloni jste se probojovala třikrát na mistrovství republiky, a to v kategorii U15, U17 a U19, což je velký úspěch. Jaké máte cíle letos ve své hlavní kategorii U17?
Hlavní pro mě bude dostat se opět na mistrovství České republiky, to je moje primární motivace. Když už se tam dostanu, tak se budu chtít umístit dobře, což je pro mě čtvrtfinále. Medailové ambice zatím úplně neřeším, vím, že je tam hodně silných hráček a že na sobě musím ještě hodně pracovat.
Jaké máte sportovní vzory a čím vás inspirovaly?
Mým velkým vzorem je snowboardistka Eva Samková, protože dokáže lidi vyburcovat, stát se z „normální“ holky šampiónkou. Líbí se mi i kvůli píli a cílevědomosti. Je to pro mě velká motivace vidět, jak se dostala nahoru. Její cesta je pro mě vzorem.Také bych se chtěla vypracovat co možná nejvýše.
