První vybojovala v běhu na 400 metrů překážek a z druhé se radovala ze štafety 4x400 metrů společně s klubovými parťačkami Surákovou, Hettlerovou a Petržilkovou. „Mistrovství republiky dospělých jsem v individuální soutěži nikdy předtím nevyhrála,“ potěšilo Jonášovou.

Takže na domácích závodech jde o váš největší úspěch?

Určitě. Zlatou medaili jsem měla jen ze štafety. Teď mám i první individuální zlato z MČR dospělých, což je super.

Jak hodnotíte čas 59,16 vteřiny?

Jsem s ním spokojená. Nečekala jsem, že v dešti lze běžet tak rychle. Připadala jsem si unavená, takže jsem čekala trochu horší čas. Bylo docela překvapením, že jsem běžela dobře, a tím spíš mě mrzí, že jsem nezaběhla osobní rekord.

Nechci snižovat vaše kvality, ale asi vám pomohlo, že neběžela Zuzana Hejnová.

Samozřejmě. Jinak by zlato asi nedopadlo.

Na fotografii z cíle to vypadá, jako byste vítězství nevěřila?

Zpočátku jsem tomu opravdu nevěřila, protože jsme běžely čtyři výkonnostně vyrovnané holky. Nevěděla jsem, jak to dopadne, ale pak najednou jsem nemohla uvěřit, že jsem první. Emoce se dostavily až po závodu.

Šla jste do závodu čtyřstovky překážek s cílem získat zlato?

Ano, šla jsem na ni s tím, že chci vyhrát. Řekla jsem si: teď, nebo nikdy, a že opravdu chci vyhrát a ne se jen spokojit s medailí.

Rozbíhala jste vítěznou štafetu žen na 4x400 metrů. Jak se vám podařilo porazit druhý USK Praha o skoro pět vteřin?

Štafeta byla jedna velká paráda. Cítila jsem se dost unaveně, ale podařilo se mi předat kolík na prvním místě, což bylo super. Holky pak běžely na úplné hranici svých možností a daly do toho všechno. Byl to opravdu skvělý závod a prvenství se jen udržovalo a zvyšoval náskok na druhý USK Praha.

Zasloužila jste se o obě zlata Škody. Takže pro vás nejúspěšnější mistrovství ČR?

Rozhodně.

Před mistrovstvím ČR jste byla na evropském šampionátu do 22 let. Jak hodnotíte patnácté místo?

Evropu vnímám hodně pozitivně, protože jsem si splnila cíl, kvůli kterému jsem na mistrovství letěla – tedy postup do semifinále. Jediným negativem bylo to, že jsem v semifinále nezaběhla čas, který jsem chtěla. Toužila jsem po osobním rekordu, což se mi bohužel nepovedlo. Ale i tak jsem spokojená.