Kliknutím zvětšítePopravili je? Šlo o rituál? Úřadovali vykradači hrobů? Takové otázky si nyní kladou archeologové, kteří v loňském roce zkoumali plochu u slovenského města Vráble nedaleko Nitry. V místě, kde v mladší době kamenné stávalo svou velikostí jedinečné sídliště, odkryli na podzim loňského roku masový hrob s ostatky osmatřiceti lidí. Z nich kromě jednoho malého dítěte všem chyběly hlavy. Proč v pohřebišti nebyly lebky, je zatím záhadou.
V oblasti archeologové nalezli hroby už dříve, tento masový byl pro ně ale překvapením. „Těla původně ležela v různých pozicích - na zádech, na břiše, na boku, některé jakoby v žabí poloze. Společným znakem je, že uloženým na dně příkopu chyběla hlava. Našli jsme pouze jednu dětskou lebku a jednu část čelisti,“ uvedla krátce po nálezu archeoložka Zuzana Hukeľová z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd.
Nyní vědci pokračují v mravenčí práci v laboratořích. Odhalit musí nejen důvod, proč kostry přišly o lebky, ale také třeba to, jakým způsobem pohřebiště vzniklo - zda byli všichni pohřbení uloženi do země najednou a zemřeli ve stejný čas, nebo v hrobě mrtvoly přibývaly postupně. „Několik jednotlivých kostí vytlačených v hrobě mimo anatomickou polohu těla naznačuje, že s časem ukládání to mohlo být složitější. Je možné, že již zkostnatělá těla byla zatlačena doprostřed příkopu, aby se uvolnilo místo pro nová,“ naznačila antropoložka Katharina Fuchsová z německé univerzity v Kielu. Němečtí archeologové spolupracují se slovenskými kolegy v místě naleziště již sedmou sezonu.
U slovenského města Vráble slovenští a němečtí archeologové společně odkryli masový hrob z mladší doby kamenné s kostrami osmatřiceti lidí. Kromě jediné oběti všem chyběly lebky
Největší záhadou jsou ale samozřejmě chybějící hlavy. „Hrob může být výsledkem masakru v podobě obětování lidí, možná ve spojitosti s magickými nebo náboženskými rituály. Roli ale mohly hrát i bojové střety, například konflikt mezi komunitami, které obývaly dané vesnice. Nebo se tito lidé stali obětmi lovců lebek. Třeba ale šlo o speciální pohřební rituál, který nemá s násilím za života nic společného. Existuje velmi mnoho možností. Je potřeba, abychom zůstali otevřeni novým pohledům a nápadům. Nezpochybnitelné ale je, že tento nález je v měřítku neolitu v Evropě absolutně unikátní,“ uvedla vedoucí projektu za německou stranu Maria Wunderlichová.
Unikátní naleziště
Malé město Vráble, ve kterém žije zhruba osm a půl tisíce obyvatel, je archeologickým rájem. Oblast byla osídlena už v době kamenné. Tamní naleziště Veľké Lehemby je vzhledem ke své velikosti archeologickým unikátem. „Identifikováno bylo 313 domů ve třech sousedících vesnicích. Najednou bylo osídleno až osmdesát obydlí, což je na danou dobu výjimečná hustota osídlení,“ nastiňuje web univerzity v Kielu.
Tři vesnice se rozkládaly na přibližně padesáti hektarech - pro představu jde o rozlohu zhruba jedenácti Václavských náměstí v Praze. „Jeden z areálů byl v závěrečné etapě fungování opevněn příkopem se šesti vchody do sídliště, který zdvojovala palisáda, což bylo v dané době ve střední Evropě absolutně výjimečné,“ doplnil vedoucí archeologického výzkumu za slovenskou stranu Ivan Cheben.
Ilustrace vzhledu původního osídlení u slovenského města Vráble z doby kamenné. Na jihozápadě oblasti nalezli nyní archeologové masový hrob, ve kterém kostrám chyběly lebky
Archeologové naleziště zkoumají již delší dobu, jedinečný objev masového hrobu s kostrami bez lebek se povedl loni na podzim. Paradoxně, zatímco nález koster bez lebek představuje záhadu a tím pádem pro vědce velkou výzkumnou výzvu, z toho stejného důvodu bude jejich současné a následující bádání mnohem náročnější, než v jiných případech. „V masových hrobech většinou identifikaci jedince zakládáme na výzkumu lebky, takže tento nález představuje při vykopávkách obzvlášť náročnou situaci,“ vysvětlil německý vědec Martin Furholt.
Oběti rituálu či válečný zločin?
Archeologové si myslí, že na místě mohli být pohřbení především mladí lidé. Vše ale může potvrdit nebo vyvrátit až další výzkum v laboratořích.
Nejdůležitější pro vědce je shromáždit co nejvíce informací o mrtvých. „Dalšími otázkami je, byli to příbuzní, případně existuje příbuzenský vztah mezi nimi a dříve nalezenými ostatky z Vráblů? Byli to místní, nebo přistěhovalci z daleka? Jak se stravovali?,“ nastiňuje to, co budou muset odborníci v laboratořích zjistit, web univerzity v Kielu.
Slovenští a němečtí vědci k tomu chtějí využít například analýzu DNA, radiokarbonovou metodu datování (určuje se pomocí ní stáří zkoumaného materiálu) či analýzu stabilních izotopů uhlíku a dusíku (používá se při zjišťování informací o výživě jedinců).
Odborníci doufají, že v závěru výzkumu pomocí různých vědeckých metod se jim podaří odhadnout, jak pohřbení lidé bez hlav zemřeli, a proč jim chybí právě tato část těla. „U některých koster je zachován první krční obratel, což značí spíše pečlivé odstranění hlavy než násilné a nelítostné stětí - ale to jsou velmi předběžná pozorování, která musíme potvrdit dalším zkoumáním,“ doplnila Fuchsová.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
