Máme skutečně jako občané štěstí, že těmito génii jsou policisté, politici a děti mafiánského krále? To je jen pár otázek, na které se snaží odpovědět akreditační komise s paní Dvořákovou v čele, pověřený děkan pan Pospíšil a celá právnická obec.

Jak už to tak bývá, v množství těchto stanovisek dojde k zastření hlavní podstaty, a to jak se dodržovala etika a právo na právnické fakultě? Právnická škola má mimořádné postavení, vychovává budoucí elitu národa, která se bude podílet na řízení státu.

Při sledování pořadu Reportéři ČT v pondělí 5.10. bylo stydno poslouchat proděkana Tomažiče, když vysvětloval, jakým způsobem vyměnili práce v knihovně a jak odstranili identifikační kódy a razítka. Rovněž proděkan Kindl se choval poněkud rozevlátě a nepřesvědčivě. Jeho vykrucování a přeřeknutí nenasvědčovaly, že vyšly z úst renomovaného právníka a kapacity v oboru.

Bylo mi líto pana Pospíšila, který si vzal za úkol nápravu stavu na fakultě. Jak mu asi je, když zde učil, byl na fakultu pyšný a chtěl se sem opět vrátit. Je však možné, že si za svého studování a vyučování ničeho nevšiml? Copak mu někdo z kolegů tento stav nesignalizoval? Pokud si on a pan rektor ničeho nevšimli, tak nemají právo působit na škole. Pokud si toho všimli a nic nedělali, tak jejich pochybení je ještě vážnější.

Pan pověřený děkan má však zatím štěstí, že nebude muset odebírat již rozdané diplomy těm rychlým a geniálním studentům. Ministerstvo školství sdělilo, že taková možnost není. Jiná právní stanoviska však uvádějí, že udělení diplomu je správní rozhodnutí, které je možné přezkoumat.

Vše tedy stojí na statečnosti akreditační komise, která bude muset učinit nějaké šalamounské rozhodnutí. Zatím to vypadá, že se paní Dvořáková staví k problému čelem. Zcela jistě bude mít hodně nepřátel. Držme jí palce. Jediné, co může být účinné, je tlak ostatních právnických škol na vyčištění značně zakalené vody rybníku plzeňských právníků a napravit reputaci vysokého školství, což znamená jediné, právnickou fakultu v Plzni zavřít.

Stále se ozývá z vysokých škol a AV, že je nedostatek peněz. Na takové školství, které produkuje takové výrobky za takových prapodivných podmínek, je škoda peněz. Nikdo nemůže po občanech chtít, aby něco takového dotovali. Horší je skutečnost, že hlavní aktéři děkan a proděkani jsou vydáváni za právní esa, působí i na dalších vysokých školách a dokonce na Ústavu státu a práva AV ČR. Hrůzné je zjištění, že JUDr. Kindl bude zastupovat stát v kauze Diag Human, můžeme se tedy těšit, kolik stát vytáhne z kapes daňových poplatníků na odškodnění jmenované firmy a dalších. Pánbůh s námi a zlé pryč.

Josef Novák