Prezidentův kandidát na ústavního soudce Pavel Simon v horní komoře neuspěl. Ze 73 přítomných senátorů ho podpořilo pouhých třiadvacet. Je to po rezignaci Roberta Fremra fiasko, blamáž, trapas? Vůbec si to nemyslím.

Petr Pavel a jeho panel nabídli zkušeného soudce Nejvyššího soudu, který je typickým představitelem formalistního přístupu k právu. Když je v paragrafech napsáno, že lze odškodňovat jen podle daného mustru, soudil tak.

Luboš Palata
Vítězem polských voleb jsou ti, co volili. Demokracie žije

Jenže, jak připomenula senátorka Hana Kordová Marvanová, ústavní soudci by měli mít jiný přístup. „Jestliže stát zasáhne do života člověka nedůvodným trestním stíháním, poškodí či dokonce zničí jeho postavení ve společnosti a mnohdy i v rodině, musí výše odškodnění odpovídat takovému zásahu. Jistým způsobem to vypovídá o úctě státu k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí,“ citovala z judikatury Ústavního soudu (ÚS). Tak to ale ministerstvo spravedlnosti, obecní soudy, Nejvyšší soud a Pavel Simon nevnímají.

Bývalá místopředsedkyně ÚS a současná členka prezidentova panelu Eliška Wagnerová uvedla: „Přílišný formalismus při výkladu právních norem vedoucí k extrémně nespravedlivému závěru znamená porušení základních práv.“ Neboli když byl člověk odsouzen za odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí a polistopadová justice rozsudky rušila, náleží mu řádné odškodnění. Ne příkaz k vrácení 800 tisíc korun a zaplacení soudních výloh, jak rozhodl v roce 2015 senát Nejvyššího soudu, v němž seděl i Pavel Simon.

Martin Komárek
Izrael kontra Hamás: Obrana, odplata, nebo pomsta

Díky prezidentově nominaci se právě tyto otázky mohou stát předmětem široké diskuse o tom, jaký má být vztah státu k občanům v demokratické zemi. Ne jako k vazalům, ale jako ke klientům, kteří si zaslouží omluvu a kompenzaci, pokud jeho orgány učiní chybu. Na to má dbát Ústavní soud. Je opravdu důležité, kdo bude tvořit jeho patnáctku. A zdaleka nejde jen o odborné znalosti.