V Plzni je řada kvalitních gymnázií, humanitních fakult ZČU a institucí, které mají studium a bádání o historii v popisu práce. K tomu ale patří i publikování výsledků. Vzdělávací a badatelské instituce jsou financovány z veřejných rozpočtů i proto, aby se veřejnost od renomovaných odborníků dozvěděla souvislosti mezi historií a dneškem. Přesto v celé Plzni nikdo neměl potřebu o T. G. M. napsat.

Ze ZČU vychází každý rok řada historiků a politologů, ale po absolutoriu se zabývají spíše politikou než politologií. Osobně by mne zajímal právě jejich názor na „odkaz T. G. M. současnosti“. Nejen mne, ale i třeba mladé skauty by zajímal historický exkurs na téma „Masaryk a Plzeň“. Třeba se dočkáme při kulatém výročí. To ale pro začínající historiky a politology v novinách asi nebude místo – obvykle dostanou prostor ti renomovaní, ti, co svůj článek pro příští rok píší či už jej mají dávno napsaný.

Rád bych poděkoval i ministru spravedlnosti za to, že přijel i na nekulaté výročí. Už dnes je jasné, že ve volebním roce 2010 bude muset stát dvakrát tak velká tribuna, aby se na ni všichni zájemci o zviditelnění vešli. Ministr stručně a jasně řekl, co jemu i nám T. G. M. dal. K jeho odkazu se dnes hlásí kdekdo – mnohdy i ti, co strávili téměř polovinu svého života v KSČ. To samozřejmě bývalé politické vězně, skauty a členy historických sdružení, kteří k pomníku chodí, poněkud provokuje.

U pomníku Národního osvobození jsem se letos také dozvěděl, kdo všechno si o sobě myslí, že má zásluhy o znovuvybudování tohoto pomníku strženého komunistickou soldateskou v roce 1953. Byl jsem tím poněkud konsternován. Je přeci známo, že o vybudování se zasloužil jediný člověk - akademický malíř Vladimír Havlic. Kvůli obnově pomníku dokonce v roce 1994 kandidoval a byl zvolen do zastupitelstva a jeho výstavbu 26 (!) hlasy z 51 zastupitelů prosadil.

Musím vysvětlit, proč jsem „stál v davu“. Stál jsem tam proto, že jsem tam stát chtěl. Byl jsem tam se svým synem Tomášem (chtěl jít k pomníku svého jmenovce) a jeho babičkou, a stáli jsme v hloučku asi 30 skautů, protože patříme mezi ně. Primátora zastupovala jeho 1. náměstkyně.
Pan Fojtíček zmínil, že moderátor nepřivítal plzeňského senátora Jiřího Bise. To je samozřejmě ostuda, protože senátor je známá osobnost a pracuje v zastupitelstvu města Plzně více než 15 let. Na závěr musím zmínit ostudu největší: nikdo jmenovitě nepřivítal generála Antonína Husníka a další přítomné hrdiny II. a III. odboje. Totéž se stalo vloni u pomníku na náměstí Míru. Alespoň sám za sebe se mu za tento trapas omlouvám.

Petr Náhlík, skaut, t. č. náměstek primátora města Plzně a předseda KDU-ČSL v Plzni