Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak to bylo s Benešovými dekrety?

V současných diskuzích o tzv. Benešových dekretech se pozornost veřejnosti soustřeďuje hlavně na dekrety týkající se zrušení občanství osobám německé a maďarské národnosti a konfiskace jejich majetků.

2.11.2009
SDÍLEJ:

Lisabonská smlouvaFoto: DENÍK

Dekrety rušily také platnost některých majetkově právních změn vzniklých za doby nesvobody a zaváděly lidové revoluční tribunály, proti jejichž rozhodnutí, včetně odsouzení k trestu smrti, nebylo odvolání. V říjnu 1945, těsně před 1. zasedáním prozatimního národního shromáždění, byly vydány dekrety znárodňovací. Došlo tehdy k znárodnění podniků se 75% podílem na výrobě a s 61% všech zaměstnaců v průmyslu.

Když se dnes mluví o neplatnosti Benešových dekretů, zůstává tento znároďnovací proces zcela mimo pozornost české veřejnosti. Ani o dekrety týkající se omezení politických svobod a práv občanů se dnes nikdo příliš nezajímá. Byly to právě tyto dekrety, které umožnily vznik tzv. závodních výborů, v jejichž čele stála komunisty ovládaná Ústřední rada odborů v čele s Antonínem Zápotockým. Tyto závodní výbory se časem staly zárodečnými buňkami komunistické moci v období do roku 1948.

Restituční zákony nedovolovaly restituce před únorem 1948. To znamená, že na restituce neměli nárok ani lidé, kteří se proti republice za války neprovinili a jejichž majetek byl znárodněn na základě Benešových dekretů. Potomci těchto vlastníků by po případném zrušení platnosti Benešových dekretů mohli žádat navrácení majetků.

Kdo jsou dnešní vlastníci těchto po roce 1945 znárodněných podniků? Možná právě zde můžeme hledat motivaci politiků, kteří se dnes pokoušejí zablokovat Lisabonskou smlouvu. Strašení sudetskými Němci může být jen zastírací manévr. Největší podíl na privatizaci podniků získali prominenti minulého režimu, kteří byli do roku 1989 ve vrcholných manažerských funkcích v rámci socialistických podniků. Mohli by se cítit zrušením platnosti dekretů nejvíce ohroženi, a proto by mohli mít zájem na tom, aby Lisabonská smlouva nevstoupila v platnost.

J. Kubík

2.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Skříňky do škol

Školní děti dostanou skříňky z Lidu

Pavel Šour (vlevo) a jeho manažer Marek Jelínek.

Vencu posadím na zadek, říká boxer Pavel Šour

OBRAZEM: Měli byste opravit Míčovnu, vzkázal prezident v Horšovském Týně

Horšovský Týn – Jedinou oficiální zastávkou prezidenta Miloše Zemana na Domažlicku při nynější návštěvě Plzeňského kraje byl čtvrteční osmdesátiminutový pobyt v Horšovském Týně.

Divadelník Budil má výročí

Plzeň – Dnes (19. října) uplyne 170 let od narození Vendelína Budila, muže, který je patronem plzeňského divadla.

SOUTĚŽ o vstupenky na Medeu

Plzeň – Velké divadlo uvede zítra od 19 hod. operu Medea v titulní roli s Ivanou Veberovou. Deník ve spolupráci s Divadlem J. K. Tyla v Plzni připravil pro své čtenáře soutěž o vstupenky.

Kabát: Ve středu podpisy, ve čtvrtek koncert

Plzeň - Skupinu Kabát  měli lidé možnost vidět ve středu v obchodním centru Plzeň Plaza, kde členové nejznámější české rockové kapely rozdávali podpisy v rámci své autogramiády.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení