Ministr školství Petr Gazdík (STAN) vyslovil na úvod 10. ročníku konference Úspěch pro každé dítě poměrně radikální sdělení: „Máme tu 135 tisíc ukrajinských dětí, ale nevíme, kolik jich tu bude v září. Na čísle nezáleží, protože my se s tím musíme poprat. Zároveň dál budeme pracovat na změně obsahu výuky, nové podobě státní maturity a věřím, že zrušíme jednotnou přijímací zkoušku na střední školy, protože testování v uzlových bodech vzdělání je přínosnější.“

Neboli pojďme udělat radikální řezy. Jak by měly vypadat, znělo v prostorech DOXu celý den. Petr Daniš z ekologické organizace Tereza třeba konstatoval: „Buďme ambiciózní a řekněme si, co budou naše děti potřebovat, aby se sebevědomě zapojily do velké transformace. Pěstujme jejich odolnost, odvahu, soudržnost, soucit, vztah k planetě a demokracii, odhodlání stavět se proti bezpráví. Nebavme se o tom, kolik hodin věnujme jakému předmětu, ale rozvíjejme tyto kompetence, klaďme důraz na humanistickou gramotnost.“

Přítomní studenti jasně řekli, že se chtějí zapojovat do řízení škol a spolurozhodovat o tom, co se mají učit. „Jednotný a plošný přístup není možný, protože žáci žijí v různých regionech, mají jiné podmínky a rodinné prostředí. Důležitá témata vnímají odlišně,“ řekla Klára Běličková. A Jakub Lhoták Ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia to doplnil osobní zkušeností: „Když svým vrstevníkům vyprávím, jaké projekty, aktivity, exkurze a další věci děláme, nemohou tomu věřit. Na svých školách nikdy nic takového nezažili. Pro naše studenty je podstatné mít otevřené obzory.“

Pro Kláru a většinu náctiletých je zásadní ochrana klimatu a udržitelný rozvoj. Souzní s tím většina ředitelů a učitelů? Pochybuji. Kdyby si poslechli šéfa České spořitelny Tomáše Salomona, možná by změnili názor. Jeho životní i manažerská teze totiž zní, že cílem odpovědného člověka má být sázet stromy, v jejichž stínu už si neodpočine, a také se každý den něco naučit. O otevřenosti a propojování byznysu, státní správy a neziskovek hovořil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, který uvedl: „Válka nás možná naučí systémové inkluzi.“

Snaha o sociální smír

A pokud sociolog Daniel Prokop přednesl daty podložený návrh, jak integrovat ukrajinské uprchlíky, měli by se tím politici řídit. Jeho průběžná varování o nerovnostech ve vzdělání a závislosti dětských osudů na socioekonomickém statusu rodiny zůstávala léta nevyslyšena. Jak ovšem říká Tomáš Salomon, sociální smír je jedna z největších společenských hodnot, takže čím dřív to establishment začne brát vážně, tím lépe pro nás všechny.