Předchozí
1 z 5
Další

„Historie mě vždycky zajímala a jako mladá holka, první knihu jsme psala v sedmnácti osmnácti, jsem tíhla k romantice. To mě lákalo a když knihu vydali, v psaní jsem pokračovala. Všechny romány mají vztahový podtext, vášně tam mohou být hlubší a zasazené do historie nevypadají asi tak naivně, jako kdybych psala knihu ze současnosti,“ říká Ciprová. I do této doby však nakonec zabrousila ve své poslední knize Bláznivý život na volné noze. „Ráda používám i humorný jazyk a ten v historických románech moc nejde použít. Od těch jsem si tedy mohla trochu ulevit a nadechla jsem se pro další práci. A jsem ráda, že ta kniha vyšla,“ pokračuje.

Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová.Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová.Zdroj: archiv O. Ciprové

V historických románech se snaží věrně zachovat dohledatelné reálie. „U postav, které jsou skutečné, nikdy nevybočuji. Samozřejmě, že když se toho moc dohledat nejde, mohu si něco přimyslet, to mám možná i raději, ale takových už moc není.“ O tom, že ani málo zjistitelných fakt nemusí být vítězství, se ale přesvědčuje při tvorbě nového románu o vikingské královně Sigridě Hrdé. V té se dál drží, ačkoli zamířila tematicky na sever Evropy, tématu Přemyslovců. „Podle některých historiků byla Sigrida dcerou Doubravky Přemyslovny. Moc se toho o ní neví, takže můžu trochu popustit fantazii, i když věci, které jsem dohledala, mi teď psaní komplikují, některé nejsou historicky podložené,“ komentuje jednačtyřicetiletá spisovatelka problémy při tvorbě dalšího díla.

Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová.Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová.Zdroj: archiv O. Ciprové

I když románů napsala téměř dvacet, zlomovou hranicí pro to, že se stane spisovatelkou, byl začátek s knihami pro děti. „V době, kdy zakázky přibývaly tak, že jsem nestíhala, jsem si řekla, že tedy zkusím, jestli mě to uživí. Knížky pro děti se píší přece jen rychleji, nemusí se nic dohledávat. Stačí nápad, ke kterým je můj vydavatel naštěstí vstřícný, občas si nad ním sednu s ilustrátorkou Lenkou Němcovou,“ říká autorka, která od roku 2014 vydala dvacet dětských knih.

Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová.Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová.Zdroj: archiv O. Ciprové

I ona však teď zažívá období nejistoty, čas s covidem se podepsal i činnosti spisovatelů. „Jindy už jsem touto dobou věděla, co budu ten rok psát, byly dané ediční plány, uzávěrky a podobně. Teď to tak nefunguje, nikdo není schopný říct nic jasného. Zatím nevím, co letos budu psát, i když v hlavě nějaké projekty mám. Lidé sice pořád čtou, ale spíš na doporučení, kupují se víc starší a známé věci, klasiky. Možná u novinek potřebují, aby si je mohli prolistovat a to teď nejde,“ rozebírá Ciprová současnou situaci, která ovlivnila i její další velkou lásku.

Už v roce 1999 totiž založila Divadlo Maebh, v souboru je herečkou, režisérkou i autorkou několika her. „Jako spisovatel přece jen můžu psát do šuplíku, čekat a věřit, že to bude dobré. V divadle ale vůbec nevíme, kdy se objevíme na jevišti, už loni v červenci jsme zastavili i zkoušky na dvě premiéry. Myslím, že v souboru nejsem jediná, která už si nepamatuje ani slovo, ta práce přišla úplně vniveč. Chybí mi energie, kterou mě divadlo nabíjí, vůbec si nedokážu a ani si nechci představit, co prožívají profesionální herci,“ říká smutně žena, která je také nadšenou sportovkyní.

Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová je také zakládající členkou Divadla Maebh.Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová je také zakládající členkou Divadla Maebh.Zdroj: archiv O. Ciprové

„Sport j nedílnou součástí mého života. Hodně běhám, jezdím na kole, dělala jsem i triatlon. Teď se ale nesmí ani do bazénu, takže na závodech bych se asi utopila. Ale snad budu moct brzy začít trénovat aspoň v rybnících,“ uzavírá Oldřiška Ciprová.

Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová.Plzeňská spisovatelka Oldřiška Ciprová.Zdroj: archiv O. Ciprové