Vystudovala konzervatoř v Bratislavě a Katedru alternativního a loutkového divadla v Praze a po dalších angažmá před čtyřmi lety rozšířila herecký kolektiv Divadla Alfa . “Z mých spolužáků se tak stali kolegové,“ usmívá se rodačka z Nitry.
Zdroj: Deník / Veronika Zimová
Divadlu se věnuje prakticky od dětství. „Baví mě to, dává mi to smysl. Díky divadlu objevuji nová témata, kterým se může věnovat, potkávám zajímavé lidi,“ pokračuje jednatřicetiletá herečka.
Zdroj: Deník / Veronika Zimová
Diváci ji v Alfě mohou vidět jako loutkoherečku i v činohře, ráda také zpívá. „Je těžké říct, co z toho mám raději,“ nechce srovnávat.
Zdroj: Deník / Veronika Zimová
V Plzni se už zabydlela. „Asi osm let jsem před tím bydlela v Praze a je to příjemná změna. Líbí se mi plzeňská architektura, parky, město je klidnější. Ale mám štěstí, že mám dobré kolegy, kdybych byla v divadle, kde se necítím dobře, mohlo by město být nejkrásnější na světě a stejně by to nebylo ono,“ pochvaluje si Ballayová.
Zdroj: Deník / Veronika Zimová
Ta společně s kolegy v době, kdy jsou divadla stále zavřená, vystupuje alespoň před plzeňskými domovy pro seniory. „Je to smysluplné, člověk cítí zpětnou vazbu, že lidé potřebují kontakt. Mně osobně hodně chyběl, chybí mi i rodina, kterou mám na Slovensku. Ale na rozdíl od lidí, kteří přežili válku a jiné špatné situace, s nimi můžu být alespoň v kontaktu. Musíme to brát pozitivně, fandit si a věřím, že to zvládneme,“ neztrácí optimismus.
Zdroj: Deník / Veronika Zimová
A jak ona trávila dobu, kdy se divadlu nemohla věnovat naplno? „Kromě vaření a pečení mi dělala radost zahrada. Četla jsem, dívala se na filmy a také jsem s kolegy namlouvala audioknihy,“ uzavřela herečka.
Zdroj: Deník / Veronika Zimová