Předchozí
1 z 6
Další

Přiznává, že přílišné davy lidí nemusí, ale existují tři druhy akcí, kterých se účastní rád. Ve své oblíbené kšiltovce, s nenápadným úsměvem pod knírkem a foťákem v ruce ho můžete potkat na Terénu sv. Petra ve Stříbře, kde fotí téměř všechny motokrosové seriály, podél okruhu ploché dráhy v Plzni a na koňském rodeu v Halter Valley v Dnešicích. Sem několikrát do roka vyráží se svými kamarády fotografy. Díky jejich skvělé partě zde vznikají nejen nádherné momentky soutěžících jezdců a jezdkyň v sedlech na koňských hřbetech, ale i nevšední portréty diváků či právě kolegů fotografů.

Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Zdroj: archiv J. Šroubka

Říká o sobě, že cokoliv dělá, dělá naplno. Když začal po revoluci podnikat, utíkal od stresu několikrát v měsíci k s prutem k vodě. Co chytil, to zase pustil. Užíval si klidu, pohody, vyčistil si hlavu a domů se vracel usměvavý. Fotografování ho zajímalo, ale po rodině, práci a občasné procházce bralo zbylý čas právě rybaření, a tak na fotky nezbýval čas. Nicméně při procházkách přírodou zjistil, že je v ní tolik krásy, která stojí za to býti zachycena objektivem, že odložil prut a vzal do ruky fotoaparát. Stalo se tak asi před sedmi lety a od té doby se disk jeho počítače plní překrásnými fotkami s nejrůznější tématikou. Honza si ale uvědomil, že dokonalé nové objektivy ho neoslovují, nazývá je vysloveně bezpohlavními. Jejich kresba je dle něj příliš dokonalá, krásně ostrá, ale vlastně u všech těchto "skel" stejná. A pak mu náhodně kamarád Karel Pešek ukázal jak "malují" staré objektivy.

Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Zdroj: archiv J. Šroubka

Jakmile to sám zkusil, bylo rozhodnuto. Jeden koupil přímo od něj, další si začal postupně pořizovat sám a začal zkoumat, jak se kterým fotí, jakou kresbu který dělá. Zkouší, co přináší která nedokonalost, jež se díky své jedinečnosti stává dokonalostí a fotografii dodává nový rozměr. Spojit tělo novodobého fotoaparátu se starým objektivem vyžaduje vlastnit speciální redukci. Ty si Honza většinou pořizuje objednáním z nejrůznějších eshopů. Ale pokud se mu povede sehnat staré sklo z projektorů nebo filmové kamery, přijde čas oslovit své přátele soustružníky, kteří společně s ním vyrobí tu kterou konkrétní redukci či upraví starý objektiv dle potřeby. Svého kamaráda Karla si Jan velmi váží. Přiznává, že kromě toho, že mu ukázal kouzlo starých objektivů, vzal ho do party nadšenců fotících rodeo a dává mu cenné fotografické rady, tak ho vrátí občas zpátky na zem, když má pocit, že Honzovo sebevědomí u některého snímku je větší, než si myslí. A to je prý zkušenost k nezaplacení.

Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Zdroj: archiv J. Šroubka

Běžně platí pořekadlo, že jablko nepadá daleko od stromu. U Šroubků platí, že jablko popotáhlo strom za sebou. Stejně jako táta tak focení propadl ve stejnou dobu i syn Pavel. Zatímco Honzu táhla především příroda, Pavel miluje stroje a vše co vrčí, to dle něj stojí i za focení. A tak přemluvil tátu, aby s ním vyrazil na motokrosové klání do Stříbra. Honza na tu dobu vzpomíná dnes už spíše s hraným děsem ve tváři. Po prvním absolvovaném závodě měl prý v hlavě hučení jak v úle, ale adrenalin, který mu pohyb u trati přinesl, se mu zalíbil. Společně se synem zapsali do kalendáře termíny závodů na Terénu sv. Petra ve Stříbře a tam na ně společně začali vyrážet každý se svým „nádobíčkem“. Brzo se stali oblíbenými fotografy těchto akcí, ať už se jednalo o seriál Západočeského přeboru nebo MMČR. Svoje fotografie nabídli stříbrským pořadatelům, kteří je s radostí přijali a použili pro propagaci terénu na svém webu. Tam, v galerii AMK Stříbro, si jich jakousi náhodou všiml pořadatel seriálu ploché dráhy v Plzni na Borských polích a před dvěma lety ho přizval k focení Speedway ligy. Slovo dalo slovo a odměnou za možnost vstupu do zóny pro fotografy si Honza zkusil focení plochodrážních jezdců. Stejně jako Stříbrští, i v tomto případě odměnil pořadatel spokojenost s odvedenou prací vystavením jeho fotografií na svém webu a pozváním na další akce.

Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Zdroj: archiv J. Šroubka

Pokud se domů fotograf vrátí čistý není prý dostatečně zapálený pro věc. To se u Šroubků opravdu stát nemůže. Pavel občas musí tátu krotit. Jeho znalostem fyziky a zdravému rozumu prý sice věří, ale přesto by přivítal, kdyby se Honza držel od trati o něco dále. Jednak by si ušetřil obavy tátovo zdraví a navíc by z něj tak často nebyla chodící hromada bláta. Honza se tomu směje, ale přiznává, že s Pavlem společnými silami plní rodinnou pračku zabahněnými nebo zaprášenými kalhotami a bundami, kdykoliv se ze závodů vracejí. Jak se na to tváří manželka Radka prý raději prozrazovat nebude.

Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Zdroj: archiv J. Šroubka

Jana zajímá vše mechanické. Proto pokud se mu poštěstí sehnat staré historické hodinky, neváhá ani chvíli. Zatím má ve své sbírce jen pár exponátů, ale jejich strojky ho fascinují. Přestože zatím nenašel odvahu do nich sám sáhnout, nemá na to prý ani trpělivost ani dostatečný cit v rukách, vzdát by se jich už nikdy nechtěl. Naopak kdokoliv z přátel a známých by se chtěl zbavit klasických starých českých "primek" či ruských "poběd", Honza jimi nepohrdne a rád svoji sbírku rozšíří. Na otázku, co by si přál vám odpoví, že by rád objevil nějaký unikátní starý objektiv a rád by vyfotil povedenou sérii fotek, která by všechny odborníky i laiky překvapila svojí unikátní kresbou.

Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Jan Šroubek z Nekmíře je nadšený amatérský fotograf.Zdroj: archiv J. Šroubka