BOHUMÍR LIŠKABohumil Liška
narozen 2. 10. 1914 v Čejetičkách u Ml. Boleslavi, zemřel 8. 9. 1 990 v K. Varech
• Absolvent pražské konzervatoře.
• Do roku 1940 pracoval jako korepetitor a dirigent v několika operních, pěveckých a orchestrálních sdruženích.
• V roce 1940 přesídlil do Brna, kde se stal dirigentem tamní opery i dalších hudebních těles. Byl rovněž činný v rozhlase. Učil dirigování na brněnské konzervatoři a také na JAMU.
• V roce 1955 se stal šéfem opery Divadla J. K. Tyla (DJKT) v Plzni. V plzeňské opeře zůstal až do roku 1967 a významně ovlivnil její vývoj.
• V r. 1967 byl jmenován dirigentem Smetanova divadla, poté stálým hostujícím dirigentem Karlovarského symfonického orchestru.
• Byl profesorem Akademie múzických umění v Praze, mezi jeho žáky např. patří Jiří Bělohlávek, šéfdirigent České filharmonie, či Oliver Dohnányi, šéfdirigent orchestru DJKT.

Jako sbormistr totiž vedl Pěvecké a orchestrální sdružení západočeských učitelů. Toto hudební těleso svou činnost ukončilo před čtyřiceti lety – v roce 1974.

Zpívalo až sto členů

„Byl to opravdu velký sbor, v době své největší slávy jsme měli více než sto členů," vzpomíná jeden ze členů sboru, bývalý učitel češtiny Jiří Legát. Pěvecké a orchestrální sdružení západočeských učitelů vzniklo v roce 1956, spoluzakládali jej Josef Exner, který vedl pěvce, a Jan Štier, jenž měl na starosti orchestr. „A k nim se přidal Bohumír Liška, který v Plzni působil už od roku 1955, kdy byl angažován jako šéf opery Divadla J. K. Tyla," poznamenává Jiří Legát a dodává, že první koncert, který s Bohumírem Liškou zpívající učitelé připravili, bylo Otvírání studánek Bohuslava Martinů. „To bylo v roce 1957. Tehdy s námi v plzeňské Měšťanské besedě zpívala Soňa Červená. Následující rok tato pěvkyně získala angažmá v Berlíně, kde dosáhla světové proslulosti," podotýká Jiří Legát a upozorňuje, že členové tělesa měli během téměř dvaceti let možnost spolupracovat s mnoha významnými pěvci operní scény. „Zpíval s námi také např. Beno Blachut, Eduard Haken či Ivo Žídek. Po generálce jsme si s nimi chodili sednout do Hotelu Slovan. Rád na to vzpomínám, byla to pro nás obohacující setkání," usmívá se Jiří Legát, kterého do sboru přivedl jeden z jeho zakladatelů – Josef Exner. „S ním jsem učil v Plzni na škole, která se dnes jmenuje Benešova a sídlí v Doudlevecké ulici. Věděl, že se zajímám o hudbu, hrával jsem na housle a chodil jsem na hodiny zpěvu k pěvkyni Blance Veckové," říká bývalý učitel, který ve sboru zpíval první bas.

Statečný občan

Bohumír Liška sbor vedl deset let – do roku 1967, kdy byl jmenován dirigentem Smetanova divadla v Praze. „Byl velice náročný, nesnášel nepřipravenost a nedochvilnost. Pak ale řekl ´dobrý´ a mi věděli, že je s naším výkonem na zkoušce spokojen," vzpomíná Jiří Legát a připomíná, že se zkoušelo každý týden ve středu právě v dnešní Benešově základní škole a učitelé na zkoušky poctivě docházeli. A mnozí z nich do Plzně dojížděli až např. z Karlovarska.

Bohumír Liška i poté, co začal působit v Praze, Plzeň tak úplně neopustil."Každý měsíc za námi do Plzně jezdil. Scházeli jsme se ještě s několika dalšími členy našeho sboru a povídali si o životě a hudbě," říká Jiří Legát. Na podzim roku 1968, řídil v plzeňském Pekle Bohumír Liška koncert pořádaný k 50. výročí založení Československého státu a jako výraz nespokojenosti se srpnovými událostmi si na klopu připjal trikolóru stejně jako tenorista Oldřich Spisar a a celý sbor i orchestr. Ovace prý tehdy nebraly konce. "Bohumír Liška byl ve svých občanských postojích statečný. Podepsal 2000 slov a v roce 1977 odmítl podepsat Antichartu," zdůrazňuje Jiří Legát.

Ve vedení Pěveckého a orchestrální sdružení západočeských učitelů Bohumíra Lišku v roce 1967 vystřídal Mario Klemens, dalšími sbormistry byli Jiří Kout a Bedřich Macenauer.

Od roku 1956 až do roku 1974 Pěvecké a orchestrální sdružení západočeských učitelů uspořádalo sedmasedmdesát koncertů a ročně mělo až šest stovek abonentů. V jeho koncertním repertoáru byly např. Dvořákovy kantáty, Verdiho i Mozartovo rekviem stejně jako některé opery v koncertním provedení. Velký úspěch mezi posluchači měl například Verdiho Nabucco.