ZÓNA IBSER - Pozvánka na premiéru rozhlasové hry
Chtěl bych vás pozvat na premiéru rozhlasové hry Zóna Ibser, kterou podle knihy Vladimíra Párala Kniha rozkoší, smíchu a radosti (vyšla v roce 1992) zdramatizoval a natočil v plzeňském rozhlasovém studiu, režisér Miroslav Buriánek. Třicátého září tohoto roku, ve dvacet dva hodin ji odvysílá ČRo Vltava v premiéře. Je to poslední Buriánkova dramatizace Párala. Když v roce 1991 zdramatizoval režisér Miroslav Buriánek pro rozhlas Páralovu novelu Veletrh splněných přání, první spisovatelovo dílo vydané v roce 1964, nemohl tušit, že se stane dvorním rozhlasovým inscenátorem autora, který píše výhradně „ moci sexu." Následovaly dramatizace dalších spisovatelových titulů. Dvoudílná hra podle románu Milenci a vrazi, rozhlasová adaptace prózy Dekameron aneb láska v Praze a desetidílná četba na pokračování Katapult. Poslední Buriánkova dramatizace Párala rozhlasová hra Zóna Ibser, jak režisér svoji dramatizaci nazval, podle hlavní postavy románu, je o životním bilancování, o touze člověka po štěstí. Stárnoucí spisovatel Bohdan Ipser se po úmrtí manželky rozhodne oženit, aby se ubránil atakům mnohých žen, nabízejících se milenek, které mu berou nejen jeho samotu ale i možnost dokončit rozepsané romány. Při svém hledání partnerky musí překonávat dlouhou řadu medojedek, jak sám ženy, které na něho útočí, nazývá. Jejich nejen duševní, věkový, ale i fyzický rozptyl je úctyhodný. Jediné co je spojuje je snaha ho vlastnit, uchvátit ho pouze pro sebe. Touha vymanit se pocitu štvance a „žit jen pro radost trvalou" ho přivádí i k aplikaci jógy a k upínání se k čínské filosofii za pomoci citátů budhistického světce, básníka, podivínského poustevníka Chan-šana. Stereotyp, atak vypočítavých příbuzných, atak milenek, které ohrožují jeho samotu a brání mu v napsání románů, svět konzumu a chtíče… proti této všední každodennosti pomáhá Ibserovi pouze erotika, jóga a dobré jídlo. V době vydání byl román nejen čtenáři, ale i kritikou považován za jeho veřejnou rozlučku s literární tvorbou. Čtenář nemusel číst ani mezi řádky, aby mu došlo do jakého světa, a jakým životem úspěšného spisovatele ho Páral provází. Buriánek se při dramatizaci této knihy, jak sám říká, pokusil o zachycení vzrušivého příběhu skepse, neklidu a stresu dnešní doby. Držel se děje a faktů nastavených románem a neztratit se nejen v ději ale ani v časové ose románu. Zachoval i úsporný vypravěčský styl autora, který ani ve svých vypjatých erotických pasážích, nepoužívá složité metafory, ale dokáže být nejen ironický, ale i groteskní. Buriánkova zvuková kulisa je při ilustraci textu relevantní, více než vhodná, mnohdy i erotičtější než spisovatelova fabulace. A není to jen tím, že u Buriánka bývá hudebně zvuková ambaláž vždy na úrovni textu, někdy i…výše, ale vždy je jeho výrazným ekvivalentem. Je to i zásluhou jeho dlouholetého spolupracovníka, autora hudby a zvukových ambaláží Jiřího Žižky. Do hlavní role obsadil Miroslava Mejzlíka jako spisovatele Ibsera. Herec dokázal mezi ženskými hlasy nepodlehnout jejich koketérii a udržel hlas v poloze, kterou mu předepisuje román. Medojedky (Monika Švábová, Jana Kubátová, Inka Brendlová Kateřina Vinická a Ludmila Čermáková) svými hlasy dokázali vypointovat erotické scény do neskutečných poloh. Otázkou je, co a jak je pro koho v sexu neskutečnou polohou. V tomto případě si režisér se spisovatelem v nejmenším nezadá.
Buriánek je dnes jedním z nejvýraznějších rozhlasových režisérů, kteří uplatňují současné postmoderní principy v rozhlasové tvorbě. Nejen proto připravuje na příští rok ČESKÝ ROZHLAS Plzeň, u příležitosti sedmdesátého výročí plzeňského studia, festival Buriánkových rozhlasových dramatizací a režií rozhlasových her, ale i jeho publicistických pořadů oceněných na mnoha přehlídkách rozhlasové tvorby. Kdysi jsem o něm napsal, že je rozhlasovým dirigentem, který učí všechny ty herecké hlasy, které v rozhlase používá, hlasitě milovat, toužit, mít orgasmus a přitom nejen vzdychat, ale i křičet, řvát, a šeptat láskou… Bezezbytku se mu to podařilo při jeho poslední rozhlasové dramatizaci a režii knihy Vladimíra párala Kniha rozkoší, smíchu a radosti. Pustíte-li si v úterý 30. září jeho a Páralovu rozhlasovou hru Zóna Ibser, vsadím se, že při jejím poslechu určitě neusnete.
PAVEL HEJDUK
Zóna Bohdan Ipser, rozhlasová hra na motivy románu Vladimíra Párala Kniha rozkoší, smíchu a radosti. Scénář a režie Miroslav Buriánek.
Stopáž time 63.11 . Vysílání ČRo Vltava 30.9.2014 ve 22.00 hodin. Scénická hudba Jiří Žižka, mistr zvuku Jiří Emil Silovský.
osoby a obsazení
Bohdan Ipser (55) (v)
český spisovatel
Miloslav Mejzlík
Evka (25) (s)
Ipserova dcera
Kamila Kikinčuková
Slávek (29) (s)
Ipserův zeť
Zdeněk Rohlíček