S jakými písničkami do Plzně přijedete?
Správná otázka, ale nijak překvapivá odpověď. Všechny možnosti jsou správně. S trochou nadsázky bude ten večer jako svatební šaty. Něco nového, něco starého, něco vypůjčeného a něco modrého. Nebo ne! To modré beru zpět.

Jednoduše zazní písničky z každého období těch 40 a něco let, co je už píšu včetně Rosy na kolejích, Outsider waltzu, Ročníku 47 nebo Fotek.

Kolik písní jste přibližně za svoji kariéru napsal? Říká se, že jich nemáte až tak moc ve srovnání s některými kolegy-vrstevníky.
To je asi pravda. Jednou jsme o tom diskutovali s Honzou Nedvědem a došli k názoru, že každý má jiný postup, jak píše. On třeba napíše tři věci najednou a potom vyhazuje. Jenomže já mám trošku strach, že bych se někdy nechtěl zbavit písně, kterou bych vyhodit měl. Můj způsob je v tom, že to vyhazuju už v hlavě, abych v tom nepokračoval a nebylo mi toho kusu líto. Jen když mám pocit, že mám něco fakt dobré, tak na tom dělám. A proto jsem taky za celý svůj pohnutý život napsal přes dvě stovky písniček.

Poslední dvě desky jste vydal s kapelou Ďáblovo stádo. Zazní některé z nich v Besedě?
Jsou to písně pro kapelu, takové trochu tvrdší, rockovější a měly by tak i znít. Miloš Dvořáček sice vydá za tři muzikanty, takovou malou kapelu, ale zahrát je v tomhle složení moc nejde. I když. Vždycky se snažím něčím překvapit.

Nicméně řekněte něco k té poslední desce Příběhy písní. Co ten název znamená?
První deska s Ďáblovým stádem dopadla dobře. Pak se při koncertech objevovaly nové písničky, a když jsme měli dojem, že by mělo smysl je zase nahrát, rád jsem přijal. Deska se opět natáčela netradičně v autentickém prostředí jedné posázavské hospody. A proč Příběhy písní? „Jsou písně, které stojí za to poslouchat. Jsou písně, o kterých stojí za to přemýšlet. A jsou písně, u kterých stojí za to znát celý příběh," řekl autor stejnojmenné knihy Michal Bystrov. Popisuje skutečnou historii písní, které jsou tak známé, skoro zlidovělé, že se nikdo moc nezabýval, kdo je vlastně napsal, kdy a za jakých okolností. Někdy je přitom ta historie hodně zajímavá. Ukáže se, že originál té písně je mnohem sdílnější než nejznámější verze.