„Výstavu jsme připravili nejen z našich sbírek, ale i z předmětů, které nám zapůjčili zaměstnanci muzea nebo jejich známí,“ říká kurátorka Iva Tománková. „Dlouho jsme však sháněli fotografie z plzeňského studentského prostředí z listopadu roku 1989. Až teprve letos v srpnu se nám podařilo sehnat kontakty na tehdejší studenty lékařské fakulty a od nich jsme pak získali snímky, které vystavujeme,“ dodává.

„Přiznám se, že z výstavy mám zvláštní pocit. Nikdy by mě nenapadlo, že z toho, co jsem zažíval v době normalizace i v listopadu 1989, bude výstava v Západočeském muzeu,“ poznamenává Vladimír Líbal, který je autorem výtvarného ladění expozicea katalogu. V době normalizace pracoval jako výtvarník plzeňské pobočky Drobného zboží Cheb. Věnoval se však také nejrůznějším kulturním aktivitám na okraji či za okrajem legality, podepsal Chartu 77. „Tísnivý pocit mám z věrohodné repliky výslechové místnosti Státní bezpečnosti,“ poznamenal. Sám má zkušenosti z výslechů. Poprvé ho policie vyslýchala kvůli poslechovým diskotékám, které pořádal. Zadržen byl i 26. října 1988. Tehdy se v Praze připravovaly nepovolené demonstrace k výročí založení republiky. „StB mě preventivně zadržela, abych se akce nemohl zúčastnit. Po výslechu v Nádražní ulici v Plzni mě odvezli do cely na Borech,“ vzpomíná. Dodává, že poprvé tam tehdy snědl smažený květák, který neměl rád, a v neděli měli na Borech hodně dobrou svíčkovou. O své vzpomínky, které v nich výstava vyvolá, se mohou podělit i návštěvníci. „Máme pro ně připravenou schránku a třeba vyjdou ve sborníku,“ vyzývá kurátorka.