Horor ve výstavní síni. Tak by se krátce dala charakterizovat výstava, kterou minulý týden veřejnosti otevřela Galerie města Plzně sídlící na náměstí Republiky. Díla deseti českých umělců ukazují, jak hororová tematika proniká do výtvarného umění. A protože celý název výstavy zní Život je bolestný a přináší zklamání. Massakr, Vol. 1: Lovecraft, je jasné, že představuje tvorbu umělců, kteří se ve svých dílech vyrovnávají s fenoménem amerického spisovatele, klíčové osobnosti moderního hororu, H. P. Lovecrafta (1890 – 1937).

Otto M. Urban, kurátor plzeňské výstavy, říká, že o společné výstavě umělců, jejichž díla jsou plná stísňující atmosféry, nevysvětlitelného děsu z cizích neznámých sil, i vážná a zlověstná, tak aby odpovídala Lovecraftovým požadavkům, uvažoval několik let. Na společném výstavním projektu se domluvil právě s ředitelkou plzeňské galerie Zuzanou Motlovou. „Členitý prostor této galerie skvěle vyhovuje potřebám skupinové výstavy. Každý z deseti autorů tak má vlastní oddělený prostor," uvádí Otto M. Urban a dodává, že skvělým bonusem navíc jsou sklepní prostory galerie, kde mohla vzniknout jakási 'krypta soužení' s odpovídajícími instalacemi Jakuba Gajdošíka. Mladého absolventa pražské Akademie výtvarných umění (AVU) zaujal Lovecraft už v patnácti letech tak, že si jeho podobiznu nechal vytetovat na nohu, na druhé má tvář A. E. Poea.

Červ ve svatyni

Oproti němu letos třicetiletý plzeňský rodák Marek Škubal, také absolvent AVU, prozradil, že se s Lovecraftem zná poměrně krátce. „Na jeho dílo jsem byl upozorněn ve chvíli, kdy už valná většina mých zde vystavených prací byla hotova," prozradil Marek Škubal, když představoval svůj cyklus Animal Bodhisattva umístěný v mázhausu galerie. „Několik lidí mi řeklo, že mé práce jsou podobné Lovecraftovu literárnímu dílu. Tak jsem si přečetl jeho sebrané spisy. A v podstatě jsem dal těm, kdo v jeho a mém díle viděli nějakou podobnost, za pravdu," pokračuje Marek Škubal. Dodává, že blízký mu je způsob, jakým Lovecraft buduje mytologii: „Myslím, že se pokoušíme dělat stejné věci jen v jiném médiu."

Marek Škubal vystavuje dvanáct tisků na nerezovém plechu a ústřední sochu z vosku, epoxidu, dřevotřísky a kovu. Na cyklu Animal Bodhisattva pracoval od 2011 do 2014. Jeho práce je umístěna v mázhausu galerie. „Tenhle prostor mi vyhovuje. Podařilo se vytvořit sakrální prostor – svatyni, a to jsem moc rád, protože tato má práce je primárně sakrálního charakteru, beru ji jako v podstatě náboženské umění," říká o svých dílech, v nichž rozpracovává téma červa jako určité archetypální bytosti. Marek Škubal věří, že výstava, na níž jsou kromě jmenovaných k vidění i díla Josefa Bolfa, Stanislava Karoliho, Evy Macekové, Martina Mulače, Martina Salajky, Richarda Stipla, Františka Štorma a Jana Vytisky, zaujme jako celek: „Je to objevená, dosud v českém prostředí nezpracovaná tematika, která má šanci zaujmout a šířit se pomocí referencí. Snad budou dostatečně silné, že přitáhnou lidí, kteří normálně do galerie nepřijdou."

Doprovodný program

Tomu věří i ředitelka Galerie města Plzně Zuzana Motlová. Upozorňuje, že právě proto připravili rozsáhlejší doprovodný program, který se skládá z přednášek pro studenty, promítání filmů i výtvarné dílny.

Včera dopledne se už v galerii konala pro studenty přednáška filmového znalce Martina Jirouška, který zároveň večer uvedl v Divadle pod lampou komponovaný pořad Stříbrná vlákna z Lovecrafta aneb Mistrův odkaz ve filmu. V neděli 4. prosince je vstup na výstavu zdarma stejně jako na tvůrčí dílny pro děti a rodiče, tak je tomu každou první neděli v měsíci. Další přednášky a pořady Martina Jirouška se konají 15. prosince v Divadle pod lampou a o den později v galerii. Horory promítá Filmový klub Plzeň 27. prosince v Kině Beseda.

Výstava končí 15. ledna.