Bedřicha Přetrhdíla z Rábí odsoudili za to, že na setkání ochotníků nahlas schválil atentát na Heydricha. „Ano, v době heydrichiády se ve zrychleném řízení popravovalo jen za takové vyjádření. Zaznamenali jsme případy, kdy někdo kvůli jiným sporům udal gestapu souseda, protože prý schvaloval atentát, a udaný pak byl popraven,“ vysvětluje Lukáš Kopecký, klatovský historik a jeden z autorů výstavy.

Bedřich Přetrhdílo byl první ze 73 lidí popravených u Klatov, jejichž osudy právě připomíná SVK PK. „Výstavu Heydrichiáda: Spálený les 1942 jsme spolu s mými kolegy připravili loni jako připomínku 75. výročí atentátu na Reinharda Heydricha a následných krutých opatření, které poté gestapo rozpoutalo. Výstava byla k vidění v Klatovech včetně několika škol,“ říká Lukáš Kopecký. „To, co se tehdy blízko Klatov stalo, zůstávalo stále v povědomí lidí. My jsme chtěli popsat co nejpodrobněji všechny události, dát k jménům zavražděných konkrétní tvář i zaznamenat jejich příběh,“ říká historik.

Autoři výstavy pátrali nejen v archivech a muzeích na Klatovsku a Písecku, neboť klatovské gestapo mělo široký geografický záběr, ale vypravili se i za potomky a příbuznými obětí vraždění, od nichž získali fotografie. Album si mohou návštěvníci výstavy prohlédnout. „Podařilo se nám získat 64 portrétů, což je podle mě celkem husarský kousek,“ poznamenává Lukáš Kopecký. Dodává, že v rodinách, kde žili přímí potomci zabitých, se setkávali s tím, že si lidé informace o událostech ve Spáleném lese předávali a ke svým předkům chovali úctu. „Stalo se, že tam, kde nebyli přímí potomci, se lidé o osudech svých vzdálenějších příbuzných dozvěděli teprve až od nás a bývali dojatí,“ vzpomíná historik.

PIETNÍ AKT

Událost je na Klatovsku stále živá. Vloni v říjnu se v klatovském krematoriu konal slavnostní akt, kdy byly pozůstalým předány urny s pozůstatky jejich předků, kteří byli ve Spáleném lese popraveni. Tyto ostatky byly po 75 letech nalezeny na klatovském hřbitově, o čemž informoval ředitel Technických služeb města Klatov Peter Pošefka. Někteří z pozůstalých se tehdy neubránili slzám. „Převzali jsme si ostatky dědečka. Je to zvláštní, dojemný pocit. Celou dobu jsme si mysleli, že je někde zahrabaný v lubském lese,“ řekl Deníku Vladimír Hanžl z Budyně u Bavorova, který přijel se svým 89letým otcem.

DERNISÁŽ V ZÁŘÍ

Návštěvníci výstavy si mohou popis událostí přečíst na informativních panelech, prohlédnout si dobové fotografie, začíst se do dálnopisů, které si mezi sebou posílalo klatovské gestapo a stanný soud v Praze i prohlédnout si knihy z fondu SVK PK, které se heydrichiádě věnují. Výstava je přístupná zdarma. Dernisáž je naplánována na 6. září a bude se konat komentovaná prohlídka s autory.