Odehraje se bude v pátek 23. června v lochotínském amfiteátru. Stejně jako v předešlých letech je režisérem velkolepé operní show Tomáš Pilař, šéf operního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, který je zakladatelem a organizátorem Noci s operou.

Myslíte si, že Noc s operou má šanci stát se tradicí spojenou s Plzní?
Když jsme připravovali první ročník, tak jsme šlapali na neznámé území a netušili, s jakou odezvou se opera pod širým nebem v Plzni setká. Nicméně oba dva dosavadní ročníky byly divácky tak úspěšné a dle mého názoru i umělecky povedené, že se nebojím říct, že jsme opravdu založili novou tradici. Letos se rychlost prodeje oproti loňsku ještě zvýšila a teď už zbývá k prodeji jen posledních pár míst k sezení. Pro nás je nejpříjemnějším překvapením to, že se zde kromě našich stálých diváků setkáváme i s lidmi, kteří jdou na operu úplně poprvé, a soudě dle dopisů, kterých nám vždy dorazí pěkné množství, se z nich stávají noví fandové opery.

Jak této akci vyhovuje lochotínský amfiteátr?
My Noc s operou připravujeme tomuto prostoru na míru, takže nám nemůže nevyhovovat. Jeho hlavními přednostmi jsou veliká kapacita, skvělá dostupnost a obrovský prostor jeviště, který umožňuje inscenovat i opravdu velkolepé scény.

Co pro ony tisícovky diváků, které se na Noc s operou chystají, připravujete letos?
Bude to velkolepé scénické zpracování světoznámé kantáty Carla Orffa Carmina Burana. Protože je to dílo jen asi hodinu a čtvrt dlouhé, tak jsme pro první polovinu večera připravili velmi atraktivní hodinový koncertní blok složený z nejslavnějších melodií Giuseppa Verdiho.

Řekl jste 'scénické provedení', znamená to, že se diváci mohou těšit na velkolepou show?
Carmina Burana je dílo, které sice nemá jednolitý děj, ale je nabito obrovskou emoční silou rychle se střídajících obrazů zachycujících svět vrcholného středověku. A naše zpracování bude tento rámec naplňovat sledem rozmanitých divadelních žánrů a prostředků. Diváci uvidí velké taneční obrazy, výstupy kejklířů, davové scény, činohru, pyrotechnickou a světelnou show, dětský balet, videoart, hru s obřími loutkami, a to vše samozřejmě za trvalé přítomnosti obrovského symfonického orchestru, sboru, dětského sboru a sólistů. Vypíchnout musím letošní specialitu, kterou bude dvacet hořících kostýmů vyrobených speciálně pro tuto akci.

A koho uslyší diváci zpívat?
V sólových partech kantáty Carmina Burana to budou italský barytonista Francesco Baiocchi, naše stálá hostka Luisa Albrechtová a člen našeho souboru Tomáš Kořínek. Koncert Verdiho melodií ozdobí španělský tenorista David Baňos a členka našeho souboru Ivana Veberová. Zásadní je ovšem zmínit dirigenta Jiřího Štrunce, pod jehož taktovkou celý večer proběhne.

Prý jste obsadil i činoherce Martina Stránského…
Martin Stránský je neskutečně charismatický muž s obrovskou hloubkou a lidskostí výrazu, proto jsem opravdu moc rád, že přijal pozvání účinkovat v této akci. Pojítkem čtyřiadvaceti obrazů kantáty Carmina Burana je rozvažování o lidském životě, osudu, lásce a smrti, a právě on bude představovat rytíře, jenž se vrací z války za svojí dívkou, kterou mu ovšem mezitím vzala smrt. A tento muž, projíždějící bez cíle krajinou středověké Evropy bude prizmatem celé kantáty. Bude pronášet středověké verše, a také mohu prozradit, že přijede na koni.

Jak velký orchestr a sbor diváci uslyší?
Bude to náš operní orchestr doplněný množstvím výpomocí, neboť je zde potřeba například pět hráčů na bicí nebo dvě piana, celkem kolem šedesáti lidí. Náš operní sbor posílí Nová Česká píseň, celkem 80 pěvců, a samozřejmě nesmíme zapomenout na náš dětský sbor DJKT, který doplní zvuk o pětatřicet hlasů.

A kolik lidí vlastně celou Noc s operou připravuje?
Pokud mám započítat i veškeré organizační,technické a výrobní kapacity, tak to bude kolem šesti set lidí. Tým to je obrovský! Vlastně si teď říkám, že když si čas od času spletu něčí jméno, tak to není zas tak strašné.

Kočírovat tak velký tým je jistě náročné režisérky i logisticky. Na co vše musíte při přípravě představení myslet, jak vlastně probíhají zkoušky a kolik bude zkoušek přímo v lochotínském amfiteátru?
Příprava podobného projektu je asi to nejtěžší, co může operního režiséra potkat. Zejména proto, že všechny střípky té velké mozaiky se poprvé složí až na samotném představení, takže vše musíte mít tak detailně promyšlené a připravené, aby to potom na ten jeden jediný pokus opravdu zaklapnulo dohromady a vyšlo. Zkouší se samozřejmě s jednotlivými složkami zvlášť na různých místech, světla, zvuk, technika, to vše se také připraví separátně, videoart vzniká v Brně, stejně jako model světelného designu. A trvá to poté tři dny – v mém případě tři dny bez přestávek a beze spánku – kdy se všechny tyto dílky poskládají v dohromady na amfiteátru, následně proběhne generálka, kde například ještě nejsou finální světla nebo pyrotechnika, a poté se všichni modlíme, aby vyšla premiéra. Nicméně vrcholně důležité je mít kolem sebe dobrý a sehraný tým lidí, což v případě Noci s operou naštěstí mám.

Koná se vůbec obdobná akce v České republice potažmo v Evropě?
V České republice jsme opravdu největší akce podobného typu. Opera pod širým nebem se hraje i v jiných městech včetně Prahy, nicméně žádná z tuzemských produkcí nenabízí tak složité a rozsáhlé inscenace jako Noc s operou v Plzni. Nicméně v Evropě, zejména na jih od Česka, se lze setkat i s daleko většími open air operními inscenacemi, namátkou třeba v St. Margarethen nebo v Bregenzu.

Prý nyní, tedy v v polovině května, kdy tento rozhovor vzniká, hostujete v Rusku. Můžete prozradit kde, na jakém představení pracujete a s kým?
Právě teď režíruji Dvořákovu Rusalku v ruském Jekatěrinburgu. Přijal jsem nabídku připravit pohádkovou a poetickou verzi této inscenace, tak si teď každý den užívám pohled na krajinu kolem českého jezera postavenou na jevišti divadla uprostřed Uralu. Nicméně každý den po zkoušce zasedám k obří tabulce s názvem Carmina Burana – scénář a piluju poslední detaily akce, na kterou se obrovsky těším.