Díla obou autorů vznikala v různém čase a v jiných médiích, ale se stejnou fascinací katedrálou sv. Víta, která se stala pro oba umělce dlouhodobou inspirací. Sudkova kolekce fotografií je přitom takto uceleně k vidění vůbec poprvé a většina Špaňhelových obrazů byla vytvořena pro tuto výstavu, která potrvá do 6. února 2022.

„Výstava dvou významných autorů spojuje jedno silné téma – pražská katedrála sv. Víta. Jejich práce k tomuto tématu mne fascinují, jejich schopnost zachytit světlo a neuvěřitelně silnou emoci, která je s tímto jedinečným místem spojena. Čas jako by neexistoval a obsahoval to vše v jednom momentu – zjevení posvátného prostřednictvím světla a stínu,“ říká k výstavě Helena Musilová, která ji připravila ve spolupráci s fotografem Jaroslavem Bártou.

Ilustrační foto.
Některým žákům v kraji začnou prázdniny už v pondělí

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha se začala stavět zhruba v polovině 14. století a slavnostně dokončena byla roku 1929. V roce 1924 vstupuje do rozestavěného dómu Josef Sudek a je uchvácen fanatastickou hrou světla a stínu, kterou vytvářejí paprsky slunečního svitu s rozvířeným prachem. Sudek během dvou let vytvořil soubor fotografií z chrámu, které zahrnují jak pohledy do hlavní lodi, tak řadu detailů rozestavěného a dokončovaného prostoru.

I malíře Jakuba Špaňhela katedrála sv. Víta, obecněji kostelní interiéry, fascinují od doby, kdy se začal malířství věnovat. Jeho diplomová práce na Akademii výtvarných umění byla věnována právě Svatému Vítu. Průběžně se k tématu vrací, a to i k postavám a legendám, které jsou s tímto sakrálním prostorem spjaty. Mimo jiné neopomenul ani Sudkovy fotografie – několik pláten věnovaných svatovítské katedrále je inspirováno právě Sudkovým viděním sluncem a prachem zalitého chrámu.