Šéf muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni Lumír Olšovský.Šéf muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni Lumír Olšovský.Zdroj: Jan TůmaRežie se ujal šéf muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla Lumír Olšovský, který si, jak v rozhovoru pro Deník prozradil, natáčení užil a věří, že to samé zažijí i diváci. Ti mohou pořad sledovat 25. dubna od 18 hodin na Facebooku ÚMO Plzeň 3, webu plzen.cz nebo na Plzeň TV. Následně bude tři měsíce dostupný na YouTube kanálu ÚMO Plzeň 3.

Vámi vedený muzikálový soubor je v on-line světě hodně aktivní, režíroval jste už i některé jeho on-line výstupy, nebo to je vaše první režijní zkušenost tohoto typu? Co vás vedlo k tomu, se do této akce vrhnout?
On-line přenos muzikálového představení jsem ještě nerežíroval. Málo se to ví, ale není jednoduché k němu vůbec získat práva. Zahraniční díla většinou podléhají přísným licenčním pravidlům. Všechny drobné aktivity našeho souboru na sociálních sítích pouze podporuji a vítám, ale jsou většinou dílem samotných členů. Režii těch několika málo rozsáhlejších on-line koncertních vystoupení si naše divadlo objednávalo u plzeňské Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara, která disponuje i potřebným technickým vybavením. Ale když Městský obvod Plzeň 3 oslovil vedení našeho divadla s projektem Plzeňáci Plzeňákům, tušili jsme, že půjde o projekt organizačně náročnější a barvitější. Prostě výzva. Do těch se vrhám rád.

Při natáčení na rozdíl od divadla nemusíte jet vše na první dobrou, v čem dalším se to liší od režie v divadle?
Že se nemusí jet na první dobrou, je sice fakt, ale na druhou stranu, pokud cokoli jedete na deset pokusů, tečou nervy, upadá koncentrace a výkon účinkujících slábne. Proto je ze všeho nejdůležitější jakékoli natáčení perfektně připravit sestavit propracovaný harmonogram a detailní scénář, a nakonec počítat s tím, že všechno nemusí hned klapat, jak si představujete. Naštěstí mám poměrně dlouholeté zkušenosti z natáčení dětských pořadů v České televizi, takže zákonitosti záběrů „přes osu“, montáž dialogů na jednu kameru, návaznosti velikostí záběrů, dynamiku střihů a přibližný odhad náročnosti jednotlivých obrazů, které se musejí při natáčení hlídat, už jakž takž znám.

Se kterým z vystupujících byla nejzajímavější spolupráce?
Určitě je to tím, že máme za těch pět společných let tak blízký vztah, ale jednoznačně mi nejlíp bylo při natáčení finálové pasáže souboru Muzikálu DJKT. Střih jednotlivých vystoupení měl na starosti Lukáš Kellner ze zmíněné Sutnarky, takže jsem měl čas si snímání hostujících umělců užívat téměř pokaždé jako divák. Ať to byla poctivá profesionální práce folklorní Mladiny, magičtí Žongléros nebo energetický nabíječ Děda Mládek Illegal Band.

Čím podle vás tento pořad diváky zaujme?
Celkové pojetí je barvitá mozaika. Střípky mnohých uměleckých disciplín, které by se měly spojit v jediné myšlence – žijeme téměř tak, jako by žádná pandemie ani nebyla, ale jen díky všem těm, kterým tímto děkujeme.

Jak vnímáte smysl a poselství této akce?
Kromě zmíněných díků a upozornění na ty, kdo se o nás už více než rok starají, jde o setkání. Stejně jako se sešli v jednom dni v budovách našeho plzeňského divadla všichni účinkující, stejně tak se sejdou diváci při sledování přenosu. A energie nás všech se spojí. My jsme si natáčení nadmíru užili, doufám, že si naše poděkování stejně užijí i diváci, které nemůžeme zatím vídat při jiných příležitostech. Pokud se ještě navíc naplní dobročinný rozměr projektu a na účet plzeňské Diecézní charity doputují peníze, jež pomohou lidem, které nouze zasáhla nejvíce, bude důvod zase věřit, že žijeme na šťastné planetě.